Třeboň podle archeologů možná vznikla jinde, než kde je dnes historické centrum

Nahrávám video

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Pohřební kóje rodu Schwarzenbergů pod kostelem svatého Jiljí u rybníka Svět za Třeboní speleologové objevili náhodou díky opravám. Předpokládali, že už jsou zasypané. Třicet let je nikdo neotevřel, teď do nich nahlédli. „Prostora je klenutá. Dřevo, co je vidět dole, není rakev, to jsou zbytky dřevěné konstrukce, když tu kóji zazdívali po vyndání rakve,“ popsal speleolog Stanislav Řehák. Před sto padesáti lety rakve Schwarzenbergové přesunuli do nedaleké nové větší hrobky.

V důležitý objev doufají i archeologové. Díky sanaci mokrých zdí se mohou podívat až pod základy a potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. „Uvidíme, třeba se nám ukáže nějaká starší část, vrstvy a podobně,“ poznamenal archeolog Muzea Jindřichohradecka Jan Kocina. „Fragmenty keramiky nám dokládají, že v okolí kostela existovalo osídlení už ve třináctém století,“ dodal.

Dva kostely stejného jména

To by znamenalo, že Třeboň vznikla na úplně jiném místě, než má dnes historické centrum. A vysvětlilo by to i staletou záhadu, proč jsou tam tak blízko sebe dva kostely zasvěcené stejnému patronovi. Jeden kostel svatého Jiljí je u břehu rybníka Svět, druhý kostel svatého Jiljí jen o kilometr a půl dál, v centru města.

Právě do těchto míst se mohli podle archeologů lidé z původního osídlení Třeboně přesunout, například kvůli obchodní stezce, jen si postavili nový a větší kostel. Výzkum potrvá ještě zhruba rok.

Bílá místa v historii měst

Objevy z archeologických výzkumů mohou odhalit nové informace o minulosti měst, které jsou v rozporu s dosavadními poznatky a písemnými prameny. Tyto objevy mohou posunout datování založení měst, odhalit dřívější osídlení nebo objevit dosud neznámé stavby či události. Z období do patnáctého století se totiž dochovalo jen málo písemných zmínek. 

„Pro nejstarší období se nám nedostává potřebných písemných pramenů a jsme většinou odkázáni na útržkovité informace v listinách. Zejména pro počátky našich měst a vesnic máme obecně velký nedostatek písemných pramenů a je zde mnoho bílých míst,“ vysvětlil ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška.

V současnosti je podle něj jedinou metodou, jak tato místa zaplnit, středověká archeologie. „Někdy nám historii toho či onoho místa jen upřesní. Když máme štěstí, odhalí nám jeho počátky a další vývoj ve zcela novém světle,“ řekl Peška. Samotnou historii ale podle něj archeologie měnit nemůže, může ovšem nechat nahlédnout více do dávné minulosti.

Nové objevy se týkají zejména nejstarších, převážně neznámých základů kostelů či klášterů, zástavby měst, vesnic a hradů. „Nejde jen o dataci, která může posunout počátky některých sídel i o staletí, ale i formu, která bývá často překvapivě primitivnější, než by si většina z nás pomyslela,“ poznamenal Peška.

Nahrávám video

Archeologický výzkum v centru Brna

Dobrými příklady jsou podle archeologa zejména nejstarší měšťanské domy z dřeva a hlíny. Zmínil objev brněnské měšťanské zástavby ze třináctého a čtrnáctého století ve Veselé ulici, kde archeologové provádějí výzkum na staveništi Janáčkova kulturního centra.

Prostor se nacházel v blízkosti městských hradeb, zámožní měšťané v těchto místech zájem o bydlení neměli. Většina středověkých domů byla postavená právě ze dřeva a hlíny, později přibývaly zděné části, které často sloužily jako nadzemní sklepy.

„Díky tomu, že zámožnější měšťané neměli zájem v této části města stavět výstavnější sídla, se nám tu otvírá pohled do poměrně unikátních vrstev z nejstaršího období středověkého Brna,“ vysvětlil Peška. „Ta zástavba se tady vršila v podstatě až do současnosti. Pokud nebyly zničeny nějakou jinou stavbou. Právě tady je ta situace jedinečná, že zničené nebyly,“ doplnil archeolog Aleš Navrátil.

Základy kostela nebo městské hradby

Archeologové z Vysočiny mají podle Pešky zajímavé nálezy z Třebíče, které počátky města posouvají do počátku dvanáctého století. Nálezy obdobného významu, i když o něco mladší, jsou z Velkého Meziříčí. Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev tak pozměnil mapy středověkého města.

Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela svaté Alžběty ze třináctého století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve čtrnáctém století. Výzkum posunul o sto let představy historiků o životě ve městě, předchází první písemnou zmínku z roku 1350. V Jilemnici se podle výzkumu žilo už v polovině třináctého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 43 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 14 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 17 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 20 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 20 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.