Třeboň podle archeologů možná vznikla jinde, než kde je dnes historické centrum

Nahrávám video

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Pohřební kóje rodu Schwarzenbergů pod kostelem svatého Jiljí u rybníka Svět za Třeboní speleologové objevili náhodou díky opravám. Předpokládali, že už jsou zasypané. Třicet let je nikdo neotevřel, teď do nich nahlédli. „Prostora je klenutá. Dřevo, co je vidět dole, není rakev, to jsou zbytky dřevěné konstrukce, když tu kóji zazdívali po vyndání rakve,“ popsal speleolog Stanislav Řehák. Před sto padesáti lety rakve Schwarzenbergové přesunuli do nedaleké nové větší hrobky.

V důležitý objev doufají i archeologové. Díky sanaci mokrých zdí se mohou podívat až pod základy a potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. „Uvidíme, třeba se nám ukáže nějaká starší část, vrstvy a podobně,“ poznamenal archeolog Muzea Jindřichohradecka Jan Kocina. „Fragmenty keramiky nám dokládají, že v okolí kostela existovalo osídlení už ve třináctém století,“ dodal.

Dva kostely stejného jména

To by znamenalo, že Třeboň vznikla na úplně jiném místě, než má dnes historické centrum. A vysvětlilo by to i staletou záhadu, proč jsou tam tak blízko sebe dva kostely zasvěcené stejnému patronovi. Jeden kostel svatého Jiljí je u břehu rybníka Svět, druhý kostel svatého Jiljí jen o kilometr a půl dál, v centru města.

Právě do těchto míst se mohli podle archeologů lidé z původního osídlení Třeboně přesunout, například kvůli obchodní stezce, jen si postavili nový a větší kostel. Výzkum potrvá ještě zhruba rok.

Bílá místa v historii měst

Objevy z archeologických výzkumů mohou odhalit nové informace o minulosti měst, které jsou v rozporu s dosavadními poznatky a písemnými prameny. Tyto objevy mohou posunout datování založení měst, odhalit dřívější osídlení nebo objevit dosud neznámé stavby či události. Z období do patnáctého století se totiž dochovalo jen málo písemných zmínek. 

„Pro nejstarší období se nám nedostává potřebných písemných pramenů a jsme většinou odkázáni na útržkovité informace v listinách. Zejména pro počátky našich měst a vesnic máme obecně velký nedostatek písemných pramenů a je zde mnoho bílých míst,“ vysvětlil ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška.

V současnosti je podle něj jedinou metodou, jak tato místa zaplnit, středověká archeologie. „Někdy nám historii toho či onoho místa jen upřesní. Když máme štěstí, odhalí nám jeho počátky a další vývoj ve zcela novém světle,“ řekl Peška. Samotnou historii ale podle něj archeologie měnit nemůže, může ovšem nechat nahlédnout více do dávné minulosti.

Nové objevy se týkají zejména nejstarších, převážně neznámých základů kostelů či klášterů, zástavby měst, vesnic a hradů. „Nejde jen o dataci, která může posunout počátky některých sídel i o staletí, ale i formu, která bývá často překvapivě primitivnější, než by si většina z nás pomyslela,“ poznamenal Peška.

Nahrávám video

Archeologický výzkum v centru Brna

Dobrými příklady jsou podle archeologa zejména nejstarší měšťanské domy z dřeva a hlíny. Zmínil objev brněnské měšťanské zástavby ze třináctého a čtrnáctého století ve Veselé ulici, kde archeologové provádějí výzkum na staveništi Janáčkova kulturního centra.

Prostor se nacházel v blízkosti městských hradeb, zámožní měšťané v těchto místech zájem o bydlení neměli. Většina středověkých domů byla postavená právě ze dřeva a hlíny, později přibývaly zděné části, které často sloužily jako nadzemní sklepy.

„Díky tomu, že zámožnější měšťané neměli zájem v této části města stavět výstavnější sídla, se nám tu otvírá pohled do poměrně unikátních vrstev z nejstaršího období středověkého Brna,“ vysvětlil Peška. „Ta zástavba se tady vršila v podstatě až do současnosti. Pokud nebyly zničeny nějakou jinou stavbou. Právě tady je ta situace jedinečná, že zničené nebyly,“ doplnil archeolog Aleš Navrátil.

Základy kostela nebo městské hradby

Archeologové z Vysočiny mají podle Pešky zajímavé nálezy z Třebíče, které počátky města posouvají do počátku dvanáctého století. Nálezy obdobného významu, i když o něco mladší, jsou z Velkého Meziříčí. Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev tak pozměnil mapy středověkého města.

Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela svaté Alžběty ze třináctého století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve čtrnáctém století. Výzkum posunul o sto let představy historiků o životě ve městě, předchází první písemnou zmínku z roku 1350. V Jilemnici se podle výzkumu žilo už v polovině třináctého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...