Velitel výsadku Silver A si do deníku zaznamenával postřehy, mapky i adresy žen

„Získali jsme zápisník a další dokumenty od Josefa Vokáče, kamaráda mého dědečka ve Strašnicích. Byl to vdovec po sestřenici pana Bartoše. Byl bezdětný, ve stáří se o něj moje maminka starala,“ přiblížila Šobíšková.

Součástí dochovaných osobních dokumentů je také průkaz z doby pobytu v Anglii a také průkazka Červeného kříže a propustka, která Bartoše opravňovala k pohybu v okruhu třiceti mil od jeho domovské anglické základny.

Původní majitel si výslovně přál, aby s dokumenty bylo zacházeno s úctou a neskončily někde zapomenuté v krabici. Když se je rodina v devadesátých letech pokusila nabídnout pražskému vojenskému muzeu, nedovedli jim tam slíbit, že věci neskončí na dlouhá léta v šuplíku. A tak rodina dlouhá léta nezkoušela dál vzácné artefakty nabízet.

Muzeum vybrala umělá inteligence

„Až v poslední době mě napadlo, že bych je mohla darovat nějakému muzeu. Zeptala jsem o radu AI, které muzeum by si jich vážilo. Na první dobrou navrhlo Východočeské muzeum a historika Jana Tetřeva,“ řekla Šobíšková.

„Vzácnost je to určitě velká, protože k Alfrédu Bartošovi jsme dosud měli pouze dvě fotky,“ řekl kurátor muzea Pavel Tašek.

Východočeské muzeum dlouhodobě spravuje jednu z nejvýznamnějších sbírek předmětů spojených se skupinou Silver A. Patří mezi ně například frak Josefa Valčíka z období, kdy pracoval jako číšník v pardubickém hotelu Veselka, nebo kombinéza Jiřího Potůčka, v níž seskočil do protektorátu Čechy a Morava. „Před paravýsadkem musel osobní věci nechat Bartoš v Anglii. Ty se po válce vydávaly příbuzným,“ poznamenal historik Tetřev.

Deník odhalil osobnost odbojáře i bonvivána

Zápisník o velikosti dnešního menšího mobilního telefonu má šestnáct listů, které Bartoš zcela nebo částečně popsal. Dva listy zůstaly čisté. Třeba 26. července 1940 si Bartoš po návštěvě prezidenta Edvarda Beneše ve vojenském táboře v Anglii do deníčku zapsal: „Návštěva pana prezidenta v táboře, skvělá mužná řeč, demokrat.“

Zápisník obsahoval i soupisy knih, které přečetl, komentoval politické dění, psal si adresy a kontakty na významné odbojáře a politiky až po adresy žen, s nimiž se seznámil.

Bartoš byl podle Tetřeva pohledný muž. „Hrdinové žijí i své životy, Bartoš si dovedl užívat života. Díky zápisníku ho poznávám jako vlastence, který odešel bojovat za vlast. Byl to člověk, který věděl, do čeho jde, obětoval mladý život,“ řekl Tetřev.

Náčrtky, mapky a poznámky

Vedle kontaktů obsahuje zápisník také náčrtky a mapky, praktické poznámky k pohybu v okupované vlasti či instrukce, jak se chovat po vysazení do protektorátu. Zachycuje tak svět, v němž se budoucí velitel Silver A pohyboval krátce před jednou z nejnebezpečnějších misí československého odboje.

Tříčlenná skupina zajišťovala spojení s Londýnem a pomáhala s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Všichni tři tragicky zahynuli za války.

S osudy Bartoše v okupované vlasti je spojená Smilova ulice v Pardubicích, kde parašutistu připomíná pamětní deska. „Je to místo, kde běžel svůj poslední závod o vlastní život. Kde se Alfréd Bartoš postřelil, když byl pronásledován davem příslušníků gestapa a vojáků wehrmachtu. Viděl, že je jeho situace v podstatě neřešitelná a nechtěl padnout svým nepřátelům do rukou,“ popsal historik Jiří Kotyk.

Bartošovy dokumenty lidé uvidí ve výstavní části pokladny muzea od 13. července, kde budou i jiné akvizice z poslední doby.