Život je snazší s přáteli a dobrou náladou, říká někdejší házenkářka Věra Moravcová

Do života Věry Moravcové (Vítové) zasáhla nejprve německá okupace a později ještě mnohem výrazněji nástup komunistické totality. Dnes pětadevadesátiletá bývalá učitelka, házenkářka a ochotnice z Ivančic vzpomíná na válku i padesátá léta, kdy její manžel a jeho rodiče přišli nejen o advokátní kancelář, ale i knihkupectví a úspory. Ji samotnou ale optimismus nikdy neopustil.

Věra Moravcová, rozená Vítová, se narodila před 95 lety v Ivančicích. Tatínek pracoval jako vrchní topič nejprve v Brně, později v Oslavanech. Maminka byla v domácnosti, starala se o menší hospodářství a tři děti. „Nestrádali jsme, protože jsme měli vlastní hospodářství a dobytek. To obhospodařovala maminka. My děti jsme žily na ulici, běhaly kolem stodoly, hrály jsme čampu,“ popisuje dětství.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Zhruba v polovině studií na gymnáziu vstoupila do Věřina života válka. „ V Osvětimi popravili ředitele školy Karla Weignera. V septimě nám školu přerušili a nasadili nás na práci – mě a dvě kamarádky do Budkovic. Tam byla německá vojenská posádka a my byly umývačky nádobí. Jezdili jsme tam na kolech a jeden feldwebel (šikovatel) mi vždycky říkal: 'Vera, Vera, ryšle, ryšle.' Asi jsem byla pomalá,“ vzpomíná.

Při pokusu o útěk během zatýkání byl na ulici zastřelen osmadvacetiletý snoubenec Věřiny sestry Jan Fibich. „Má pamětní desku před synagogou,“ říká Věra. V Ivančicích byla početná skupina židovských obyvatel, všichni putovali do koncentračních táborů.

Národní házená byla symbolem vlastenectví

Mladí lidé se snažili na válku nemyslet, pomáhal jim sport. „Měli jsme sportovní hry a hřiště. Hrála jsem házenou,“ říká pamětnice. Za okupace se národní házená stala jedním ze symbolů českého vlastenectví. Ivančické házenkářky se v dresech zděděných po fotbalovém týmu probojovaly až do Moravské ligy.

Na konci války se kolem Ivančic intenzivně bojovalo. Při náletech se Věřina rodina schovávala ve sklepě. „Potom přijeli sovětští vojáci. Někteří se nastěhovali k nám, bývali u nás ve sklepě. To nás tatínek přestěhoval k babičce do Oslavan, abychom vojákům nebyly po ruce,“ vypráví.

Po válce si dodělala maturitu a pedagogické vzdělání a začala učit na škole ve Vémyslicích na Znojemsku. „Neměli lidi na sčítání slepic a vedení Sokola, tak to museli dělat učitelé,“ říká.

Nahrávám video

Manželovi vzali advokátní kancelář, rodičům knihkupectví

Padesátá léta její rodinu tvrdě poznamenala. Věřin manžel přišel o práci i společenské postavení, jeho rodiče o léta budovanou živnost. „Manžel měl naproti Besednímu domu advokátní kancelář, kterou mu vzali. Byl nasazený do dolů v Oslavanech, kam jezdil na motorce. To byla katastrofa. Pak byla peněžní reforma, co měl našetřeno, všechno padlo,“ popisuje pamětnice.

Manželovi rodiče vlastnili knihkupectví, které jim ovšem komunisté znárodnili. „Mamince dovolili v knihkupectví pracovat,“ říká Věra Moravcová. Mohla sice učit, aniž by vstoupila do komunistické strany, její plat byl ale proto mnohem nižší než u jejích kolegů. „Ředitel školy Růžička byl na nás hrozně hodný. Jeho bratr zahynul v koncentráku a on znal poměry,“ vysvětluje.

Věra Moravcová jako ochotnice
Zdroj: soukromý archiv Věry Moravcové

Velká láska divadlo

Mezi Věřiny koníčky patří také divadlo. Jako ochotnice si zahrála v desítkách představení. Čapkova Matka byla jednou z nezapomenutelných rolí. „Byl tam s námi nějaký, jméno si nepamatuji, ale byl komunista. Ten nás kryl na radnici, že jsme mohli hrát a scházet se,“ vzpomíná.

Sametovou revoluci prožívali s mužem v radosti a aktivně se zapojovali do dění v Ivančicích. Optimismus přeje Věra i mladé generaci. „Aby byli veselí, a snad to nějak přežijeme,“ uzavírá Věra Moravcová vyprávění s úsměvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 2 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...