Kolumbijská univerzita po eskalaci protiizraelských protestů uzavírá kampus

Nahrávám video

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Do kampusu nově budou moci jen studenti, kteří tam bydlí na kolejích, a zaměstnanci vykonávající nezbytné činnosti, píše deník The New York Times s odkazem na univerzitní oddělení veřejné bezpečnosti. Omezení má zůstat v platnosti, „dokud okolnosti neumožní změnu“. Už dříve škola zavedla distanční výuku.

V noci na úterý začal nový protest, když desítky lidí vnikly do historické budovy Hamilton Hall a zabarikádovaly se v ní, zatímco další si stoupli před ni. Studentský list Columbia Daily Spectator napsal, že protestující vyvěsili z okna palestinskou vlajku a na místě zazněl slogan „od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, který je podle serveru The Times of Israel nepřátelský k samotné existenci Izraele.

Vedení hledá cestu ke konci

Studenti sympatizující s osudem Palestinců se podle statusů na sociálních sítích připravují na dlouhou okupační stávku. „Kolumbijská univerzita prosazuje pouze protipalestinský úhel pohledu. Studenti mají pocit odcizení. Cítí, že univerzita je velmi silně zaujatá proti nim a jejich aktivismu,“ vzkázal spoluorganizátor protestu Mahmoud Khalil.

Studentský protest na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Bezpečnostní složky jsou zdrženlivé a zasáhnout jsou připraveny pouze na výzvu vedení univerzity. To zatím váhá. „Vyzýváme ty ve stanovém táboře, aby se dobrovolně rozešli. Jednáme s mnoha zástupci naší komunity a hledáme různé možnosti, jak tuto krizi co nejdříve ukončit,“ prohlásila rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Minouche Shafiková.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že Bílý dům sílící protesty na amerických univerzitách pozorně sleduje. „Prezident (Joe Biden) se domnívá, že násilné převzetí budov v univerzitních kampusech je zcela špatný přístup. To není příklad pokojného protestu,“ dodal. Ačkoliv prezident může nařídit vyslání národní gardy, v tuto chvíli se o takovém postupu v případě Kolumbijské univerzity neuvažuje, dodal podle Reuters Kirby.

Podmíněná vyloučení

V kampusu Kolumbijské univerzity na Manhattanu zůstaly podle agentury AP v pondělí po odpoledním ultimátu stovky studentů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s údajně proizraelským přístupem vedení školy.

Mluvčí ústavu Ben Chang uvedl, že škola začala podmíněně vylučovat studenty, kteří neuposlechli výzvu k vyklizení kampusu. Univerzita podle něj uznává svobodu projevu, jejich protesty však jsou „hlučným rušením“ klidu potřebného k přípravě na probíhající závěrečné zkoušky.

Škola nabídla možnost dokončit akademický rok těm protestujícím studentům, kteří se podpisem zaváží dodržovat pravidla školy, do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve. Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil ultimátum stanovené na pondělních 14:00 (20:00 středoevropského letního času) označil jen za „další zastrašování“ ze strany univerzity.

Krize na Kolumbijské univerzitě, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech, trvá již téměř dva týdny. Původní „tábor solidarity s Gazou“ 18. dubna vyklidila policie, první vlna zatýkání a přerušování studia ale napětí jen vystupňovala a v univerzitním areálu na severu Manhattanu brzy vyrostl nový protestní tábor.

Studenty zabarikádovaná Hamilton Hall
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Další protesty

Na Texaské univerzitě obklopila skupina protestujících policisty a dodávku odvážející několik dříve zadržených. Policisté proti nim použili pepřový sprej a oslepující granáty. Celkem podle úřadů zadrželi na čtyřicet lidí.

Ve stejném kampusu policie zatýkala už minulý týden, kdy skončilo ve vazbě přes padesát lidí. Nezisková organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE), která monitoruje svobodu projevu na amerických univerzitách, zásah označila za „pošlapávání práv daných prvním dodatkem“ americké ústavy. „Takovéto nepřiměřené použití síly vykonané na základě obsahu chráněného projevu je zjevně protiústavní,“ uvedla skupina.

Vlnu zatýkání zažila v pondělí také Utažská univerzita v Salt Lake City, kde studenti chtěli vytvořit vlastní protestní tábor. Vedení školy je varovalo, že by tím porušili předpisy, načež zavolalo policii, která zadržela sedmnáct lidí. Stanové městečko vzniklo také v areálu Chicagské univerzity, tam ovšem rektor uvedl, že nezasáhne, pokud iniciativa nebude ohrožovat výuku a bezpečnost ostatních studentů.

„Jsem student Kalifornské univerzity. Mám právo sem přijít. Platím školné, toto je moje škola. Oni mě nechtějí nechat projít,“ ukazoval na sociálních sítích student školy v Los Angeles.

Demonstrace odrážejí silný nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, kterou zahájil po útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů.

Manifestace jsou převážně poklidné, vedení řady škol je ale považuje za příliš rušivé, zatímco někteří židovští studenti uvádějí, že je provází projevy antisemitismu a oni se kvůli tomu necítí bezpečně. Protesty také přitahují aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 1 hhodinou

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 8 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.