Americká vláda pokračuje v rozkladu ekologické politiky

Nahrávám video

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Americký prezident Donald Trump nově nepovolí stavby větrných elektráren na federální půdě. Označil je za podfuk. Udělal z nich symbolický terč svého odporu k financování boje se změnou klimatu. Větrné elektrárny jsou podle něj „ostudné“ a „zraňují vše, čeho se dotknou“. „Jsou škaredé. Velmi nevýkonné. Je to taky nejdražší forma energie, jaká existuje,“ tvrdí v rozporu s vědeckými poznatky.

Podle vědců jsou jejich náklady o 53 procent nižší než u nejlevnějšího fosilního paliva. Životnost mají dvacet až třicet let, ne jen osm, jak tvrdí Trump. Dají se až z pětadevadesáti procent zrecyklovat. A turbíny sice zabíjí ptáky, ale jde jen o zlomek proti kočkám nebo drátům elektrického vedení.

Přijdeme o hodně expertizy, varuje vědkyně

Trumpova administrativa se navíc chystá odmítnout přímo zlatý grál bojovníků s globálním oteplováním – a sice vědecké zjištění, že změna klimatu způsobená lidskou činností ohrožuje zdraví i bezpečnost. „My v Trumpově Agentuře na ochranu životního prostředí (EPA) jsme si pod jeho vedením vybrali obojí: chránit prostředí a zvedat ekonomiku,“ myslí si administrátor vládní agentury na ochranu prostředí EPA Lee Zeldin.

Bílý dům tak třeba plánuje zrušit emisní limity pro nová auta. Zmizely také vládní stránky s vědecky podloženým hodnocením dopadů změny klimatu. „Dokonce i konzervativní prezidenti za posledních třicet let tuto snahu podporovali. Je to velmi důležité. Obávám se, že tím přijdeme o hodně expertizy,“ varuje americká výzkumnice změn klimatu Susan Subak. Expertka s českými kořeny zkoumá dopady metanu už od devadesátých let.

Jako příklad uvádí i zkušenost části své rodiny, která před holocaustem žila na Moravě: „Můj dědeček žil v Třebíči a jeho dům byl hned u řeky Jihlava. Měl tři poschodí, ale žili jen v nejvyšších dvou, protože na řece byly povodně. Přizpůsobili se. Ale co my? Možná budeme muset taky,“ říká Subak.

Spojené státy jsou hned po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů. Globální oteplování podle vědeckého konsenzu vede k extrémnímu počasí, jako jsou vlny veder, lesní požáry nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...