Americké a britské síly v noci zaútočily na pozice hútíů v Jemenu

Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pentagon oznámil, že cílem byly podzemní sklady, munice a další vojenské pozice. Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP.

Vojenskou akci Británie a Spojených států podle společného prohlášení v útoku podpořily Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko. „Cílem těchto přesných úderů je narušit a oslabit schopnosti hútíů ohrožovat globální obchod a životy nevinných námořníků,“ citovala agentura Reuters z prohlášení.

Američtí a britští představitelé hovořící pod podmínkou anonymity předtím uvedli, že síly obou zemí zlikvidovaly sklady munice a odpalovací zařízení. Použily k tomu střely s plochou dráhou letu Tomahawk odpalované z válečných lodí a ponorek a stíhačky. Útoky zasáhly cíle v jemenské metropoli Saná a několika dalších provinciích, napsala agentura Reuters s odkazem na povstalecká média.

K vojenské operaci se vyjádřil i britský ministr zahraničí David Cameron. „Tím, co jsme opět udělali, jsme vyslali co možná nejjasnější vzkaz, že budeme pokračovat ve snižování jejich schopností provádět tyto útoky,“ prohlásil.

USA a Velká Británie před deseti dny zasáhly víc než 60 cílů

Britské a americké síly společně na pozice rebelů zaútočily podle AP naposledy před deseti dny, kdy zasáhly více než 60 cílů na 28 místech. Jednalo se o první americkou vojenskou reakci na útoky povstaleckých hútíů v Rudém moři, které cílí na obchodní lodě.

Povstalci, kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, od listopadu útočí na komerční plavidla v oblasti. Tvrdí, že útoky, v nichž jsou odhodláni pokračovat, jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu některých zemí izraelské vládě.

Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili na 1200 lidí. Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si izraelská ofenziva vyžádala přes 25 tisíc mrtvých Palestinců.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...