Americké síly opouštějí Niger. O základny se zajímají Rusové

Nahrávám video

Spojené státy předaly poslední vojenskou základnu v Nigeru vládnoucí juntě. Ta dala americkým jednotkám čítajícím okolo tisícovky mužů a žen úplnou výpověď. Vztahy zemí se zhoršily před rokem, kdy nigerská armáda svrhla demokratickou vládu. Polní vojenské letiště a základna dronů v Agadezu byly jedním z posledních center protiteroristické operace USA v celém regionu. Spekuluje se, že by je nyní mohly obsadit ruské síly.

Předání poslední americké vojenské základny znamená faktický konec protiteroristické mise USA v Nigeru. Výstavba polního letiště v Agadezu přišla americké daňové poplatníky v přepočtu na 110 milionů dolarů. Právě odtud podobně jako z menší základny v metropoli Niamey monitorovali Američané teroristické skupiny v celém Sahelu.

Dlouhodobá spolupráce s nigerskými partnery se tím završila. „Během posledního desetiletí američtí vojáci cvičili nigerské síly a podporovali partnerské protiteroristické mise proti Islámskému státu a al-Káidě v regionu,“ podotkl generál Ken Ekman z Velitelství ozbrojených sil USA v Africe.

Nigerská strana při předání základny v Agadezu přislíbila další kooperaci. „Toto stažení neznamená konec vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. Ve skutečnosti jsou obě strany nyní odhodlány udržovat kontakt,“ tvrdí náčelník generálního štábu nigerské armády Maman Sani Kiaou.

Lídr nigerské junty Abdourahamane Tiani
Zdroj: Reuters/Mahamadou Hamidou

Nigerští vojáci svrhli před rokem zvolenou vládu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena začala po určitém váhání v listopadu 2023 mluvit o vojenském puči v Nigeru. Na jaře letošního roku pak tamní junta požádala o stažení všech vojáků USA do poloviny září 2024.

Ruská přítomnost

Ještě před definitivním vyklizením první ze dvou amerických základen v metropoli Niamey se zároveň objevily zprávy o tom, že do ní armádní velení země pozvalo své nové spojence: ruské ozbrojené síly.

Vysoký představitel americké obrany letos v květnu pod podmínkou anonymity řekl agentuře Reuters, že ruské jednotky používají samostatný hangár na letecké základně 101, která se nachází vedle mezinárodního letiště Diori Hamani v hlavním městě.

Zprávy vyvolaly obavy ohledně osudu amerických zařízení v zemi po stažení sil. Americký ministr obrany Lloyd Austin tehdy bagatelizoval jakékoli riziko pro jednotky USA nebo možnost, že by se ruští vojáci mohli dostat do blízkosti americké vojenské techniky. „Rusové jsou v odděleném areálu a nemají přístup k americkým silám ani k našemu vybavení,“ zdůraznil.

Kreml nigerskou pozvánku v bezprostřední reakci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. „Rozvíjíme naše vazby ve všech oblastech, včetně obrany, s různými africkými státy. Ony o to mají zájem a my také,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zmrazení vztahů s Kyjevem

Nigerská junta v úterý oznámila, že stejně jako Mali „s okamžitou platností“ přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou, s níž je Rusko ve válce. Stalo se tak dva dny poté, co Mali obvinilo Kyjev z údajné podpory tuarežských rebelů, kteří nedávno porazili konvoj malijských vojáků a ruských žoldáků z Wagnerovy skupiny.

Ta přišla o dvacet ozbrojenců a další byli zajati. Tuarežští rebelové byli vyfotografováni s ukrajinskou vlajkou. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve označilo rozhodnutí přechodné vlády v Mali za „krátkozraké a unáhlené“ a slíbilo politickou a diplomatickou odpověď.

Západ ztrácí Afriku

Niger je zatím poslední v řadě zemí západní Afriky, kde Spojené státy a jejich západní spojenci, především Francie, ztrácejí pozice. Rusové se na jejich místo tlačí v Nigérii, Mali i Burkině Faso. Vývoj jde přitom ruku v ruce s rostoucí aktivitou militantních islamistů.

Znepokojivý je i negativní ekonomický vývoj v oblasti a zhoršující se životní podmínky. Konkrétně Nigeru jako jedné z nejchudších zemí celé Afriky přinesl převrat hlubší izolaci a s ní i větší recesi a nedostatek. Pučisté slibovali, že problémy vyřeší, zatím ale místní obyvatelé čekají marně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...