Baku chce začlenit karabašské Armény do Ázerbájdžánu. Separatisté podle Moskvy začali skládat zbraně

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Ázerbájdžán zahájil během úterka v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Region následně souhlasil s tím, že uzavře příměří. Od představitelů neuznané arménské karabašské republiky zaznívá, že se obávají perzekucí obyvatel ze strany Baku.

Ázerbájdžán je označován za jeden z nejautoritativnějších států v postsovětském prostoru. Tamní prezident Ilham Alijev je, stejně jako jeho otec vládnoucí zemi před ním, viněn z porušování lidských práv. Jeho prezidentský poradce Hadžijev v rozhovoru s Reuters během pátku řekl, že Baku bude nuceno podniknout kroky proti karabašským bojovníkům, kteří použijí proti ázerbájdžánským úřadům sílu.

„V současnosti si všímáme, že některé ozbrojené skupiny a představitelé veřejně prohlásili, že nepřijmou naše podmínky a budou pokračovat v odporu,“ sdělil Hadžijev. Dodal, že Baku zvažuje amnestii pro karabašské bojovníky, kteří se vzdají zbraní.

Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, že arménští separatisté již začali skládat zbraně. Odevzdali mimo jiné šest kusů obrněné techniky, 800 kusů střelných zbraní a pět tisíc nábojů, píše se ve zprávě o činnosti ruských mírových sil v regionu.

Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán. Později slíbil, že Baku zajistí, aby civilisté mohli bezpečně cestovat vlastními automobily po silnici, která vede z horské oblasti do Arménie.

Jerevanem otřásají protesty

V Jerevanu několikátý den po sobě protestují lidé proti způsobu, jakým arménská vláda reaguje na krizi v Náhorním Karabachu. Skupiny demonstrantů během pátku zablokovaly ulice a hrozily, že přeruší setkání kabinetu premiéra Pašinjana. Podle ruské agentury RIA Novosti se pokusily prorazit policejní kordon u budovy vlády.

Protestující mimo jiné požadují, aby vláda pomohla Arménům žijícím v Náhorním Karabachu s evakuacemi. Žádají také demisi premiéra. Policie v pátek zadržela jednoho z organizátorů demonstrací, opozičního představitele Andranika Tevanjana. 

Pašinjan ve čtvrtek řekl, že vláda podnikla přípravy k přijetí zhruba čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Lidé v regionu by podle premiéra měli mít možnost zůstat v bezpečí ve svých domovech.

Lidé se shromažďují na cestě vedoucí z Arménie do oblasti Náhorního Karabachu
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Správa Náhorního Karabachu později v pátek nicméně oznámila dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie. Poradce prezidenta samozvané karabašské republiky David Babajan sdělil, že situace v separatistickém regionu je tvrdá. Lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.

Jednání s Ázerbájdžánem podle Babajana ale nepřineslo konkrétní výsledky o možných bezpečnostních zárukách nebo amnestii. „Tyto otázky musí být ještě vyřešeny,“ řekl. Na základě vzniklé domluvy by měl v pátek dorazit do regionu humanitární konvoj přes Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice regionu s Arménií. Na dotaz, zda etničtí Arméni z oblasti odcházejí, Babajan odpověděl, že k rozsáhlému přesunu lidí zatím nedošlo.

Konec arménského Náhorního Karabachu

Komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a byl hostem Událostí, komentářů, zastává názor, že region Náhorního Karabachu už arménský nebude. Většina Arménů z něj totiž odejde.

„Po druhé válce (kterou v roce 2020 vyhrál Ázerbájdžán – pozn. red.) arménské (karabašské) síly ještě zachovaly určitou suverenitu, ale po zablokování Náhorního Karabachu se situace změnila. Náhorní Karabach byl izolován od Arménie a nedávno situace eskalovala. A nyní můžeme říci, že to opravdu vypadá, že to je konec Náhorního Karabachu, že arménský už nebude,“ uvedl komentátor.

Náhorní Karabach podle něj nyní nemá šanci získat nezávislost nebo se stát součástí Arménie, i když dlouho fungoval de facto nezávisle. Žádný stát ale jeho existenci oficiálně neuznal, ani Arménie, s kterou je úzce propojen a která ho v mnoha oblastech podporovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...