Biden chce investovat do infrastruktury dva biliony dolarů

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu, napsala agentura Reuters.

„Je to investice do Ameriky, která přichází jen jednou za generaci. Nepodobá se ničemu, co jsme učinili, nebo čeho jsme byli svědky,“ řekl v projevu v Pittsburghu. „Je velká, ano. Je odvážná, ano. A dokážeme ji prosadit,“ dodal.

Biden plánuje vytvořit miliony nových pracovních míst masivními investicemi do výstavby silnic, mostů, železnic či například sítě vysokorychlostního připojení k internetu. Chce však rovněž ekonomiku nasměrovat k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a tím přispět k boji s klimatickými změnami.

Právě s částmi jeho návrhu, jež se týkají klimatických změn, nesouhlasí mnoho republikánů, stejně jako se záměrem, aby většinu nových výdajů pokryly firmy ze zvýšených daní. Opoziční zákonodárci mají problém rovněž s celkovou cenou Bidenova opatření či s některými sociálními návrhy.

Demokraté jen před několika týdny prosadili masivní balík v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (42,3 bilionu korun) na podporu boje s koronavirem a obnovy ekonomiky poznamenané dlouhotrvajícími restrikcemi. Pokud by prošel i Bidenův nynější návrh, tak by podle Reuters hrála federální vláda nejvýraznější roli v ekonomice USA za několik posledních desetiletí. Veřejné investice by totiž tvořily dvacet či více procent z celkového letošního výstupu amerického hospodářství.

Čelit Číně

Vládou řízená snaha o posílení ekonomiky je přitom podle Bidenova týmu nejlepším prostředkem, jakým lze čelit rostoucí konkurenceschopnosti Číny a bezpečnostním hrozbám, které asijská velmoc představuje.

Biden prozatím ignoruje svůj předvolební slib zvýšit daně nejbohatším Američanům a plánuje financovat nové investice čistě zvýšením zdanění podniků z nynějších 21 procent na 28 procent. Hodlá rovněž změnit některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat svoje zisky v daňových rájích.

Prezident prohlásil, že jeho úmyslem není cílit na bohaté, ale vypořádat se s velkými sociálními rozdíly, jež panují v americké společnosti, a které ještě vyostřila pandemie covidu-19. Výdaje by byly podle plánu rozděleny do osmi let, přičemž po zvýšení daní by se plán zaplatil za 15 let.

Biden přitom kromě připraveného balíku chystá v dalších týdnech ještě další opatření. To se podle Reuters bude týkat především reforem zaměřených na podporu rodin, například rozšíření veřejně financované zdravotní péče, daňových úlev pro pracující s dětmi, placené mateřské a nemocenské a dalších sociálních opatření. 

Jednání v Kongresu

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již prohlásila, že by představený infrastrukturní balík chtěla projednat do 4. července, na kdy připadají oslavy Dne nezávislosti. Takový termín je však podle Reuters značně nejistý, o detailech opatření se totiž velmi pravděpodobně v Kongresu povedou složitá jednání, a to i v rámci jednotlivých stran.

Umírnění demokraté například souhlasí s některými republikány v tom, že by se balík měl soustředit hlavně na výstavbu a údržbu zanedbaných komunikací, a měly by z něj být vypuštěny části týkající se takzvané zelené ekonomiky a ekonomických nerovností. Zastávají totiž názor, že by podobně důležitá opatření měl Kongres schvalovat v co nejširší ideologické shodě.

Členové levicového křídla strany však ekologické a sociální problémy považují za tak závažné, že podle nich ospravedlňují prosazení opatření navzdory nesouhlasu republikánů. Chtějí rovněž využít toho, že demokraté ovládají Bílý dům i obě komory Kongresu. To by se totiž mohlo změnit již po volbách v roce 2022.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...