Biden se omluvil za odstoupení USA od klimatické dohody. Pochválil Egypt za postoj vůči Rusku

Nahrávám video

Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl v pátek americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Delegáty konference šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy na tuto výzvu reagují s naléhavostí.

„Klimatická krize se týká lidské bezpečnosti, ekonomické bezpečnosti, environmentální bezpečnosti, národní bezpečnosti a samotného života planety,“ uvedl Biden a poté nastínil kroky, které Spojené státy, druhý největší producent skleníkových plynů na světě, podnikají.

Americký prezident se také omluvil za to, že USA před jeho nástupem do funkce dočasně odstoupily od pařížské klimatické dohody. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Podle Bidena Spojené státy splní emisní cíle do roku 2030. Při Bidenově projevu se postavilo několik demonstrantů s transparentem, píše agentura Reuters s odkazem na svědka. Prezidentovu řeč však nepřerušili.

Washington představil plán na snížení emisí

Cílem Bidenova projevu bylo podle Reuters přesvědčit světové státníky, kteří přijeli do Egypta, aby se nevzdávali cíle odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování, a to i v době, kdy svět čelí řadě krizí, včetně pokračující ruské války na Ukrajině a vysoké inflace.

„V této situaci je naléhavější než kdy jindy, abychom zdvojnásobili své závazky v oblasti klimatu. Ruská válka jen zvyšuje naléhavost potřeby zbavit svět závislosti na fosilních palivech,“ řekl americký prezident.

Bidenova administrativa krátce předtím představila domácí plán snížit emise metanu v ropném a plynárenském průmyslu USA.

Washington a EU se v pátek rovněž chystají vydat společné prohlášení, v němž se zavážou k dalším opatřením týkajícím se metanu v ropném průmyslu, píše Reuters.

Klimatolog: Odpovědnost leží na bohatých zemích

„Problém je, že jakékoli narušení globální spolupráce – například když budeme mluvit o Rusku a konfliktu, jaký rozpoutalo – zhoršuje výhled na jakýkoli posun v klimatické oblasti,“ řekl v Horizontu ČT24 Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Vědec také připomněl, že Čína nedávno oznámila omezení spolupráce na dekarbonizaci se Spojenými státy. 

Podle Ače si závažnost situace více uvědomují chudší státy, i proto, že důsledky znečišťování prostředí se v těchto zemích projevují výrazněji. „Dochází ale k rozevírání nůžek – bohaté státy i jednotlivci emitují zcela disproporčně. Logicky tak vzniká tlak, aby odpovědnost ležela spíše na bohatších státech,“ uvedl klimatolog a dodal, že podle něj jde o oprávněný požadavek ze strany zemí třetího světa.

Egypt se důrazně vymezil proti válce, chválil Biden

Americký prezident na konferenci také chválil Egypt za to, jak se vymezil proti válce na Ukrajině.

„Tváří v tvář ruské válce na Ukrajině se Egypt důrazně ozval na půdě OSN, a to se také velmi cení,“ řekl Biden při setkání se svým egyptským protějškem Abdalem Fattáhem Sísím na okraj klimatické konference. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že Káhira je klíčovým prostředníkem v Pásmu Gazy.

Sísí Bidenovi řekl, že Egypt spustil národní strategii pro lidská práva a má zájem se v této věci dále vyvíjet. Káhira podle egyptského prezidenta také zahájila iniciativu pro národní dialog a ustavila prezidentský výbor, který se bude zabývat amnestiemi.

Evropští lídři vyzvali k propuštění disidenta

V péči lékařů je nyní vězněný egyptský disident Alá Abdal Fattáh, který drží přísnou protestní hladovku. Muž, který má kromě egyptského také britské občanství, patřil mezi tváře revolučního roku 2011. Odpykává si pětiletý trest za šíření falešných zpráv. Je mu 40 let a mnoho z minulých deseti roků strávil za mřížemi.

Podle agentury AP se stal ukázkou návratu Egypta k autokratické vládě. K jeho propuštění vyzval tento týden vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Rishi Sunak.

V egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se od 6. listopadu koná 27. světová klimatická konference. Světoví státníci, ale také odborníci či zástupci nevládních organizací budou o hrozících rizicích plynoucích z globálního oteplování a nezbytných protiopatřeních jednat až do 18. listopadu.

Jednalo se i v Paříži

Nikoli v Egyptě, ale v Paříži v pátek také jednali ministři zahraničí Velké Británie a Francie James Cleverly a Catherine Colonnaová. Obě země chtějí mimo jiné spolupracovat na zajištění dodávek energie a urychlení přechodu na čistou energii se zaměřením na větrné elektrárny na moři.

Paříž a Londýn chtějí spolupracovat také v jaderné energetice a v Paříži podle prohlášení dosáhly pokroku v jednání o investici do výstavby jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie.

Elektrárna má zajišťovat až sedm procent celkové spotřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Britská vláda se tento týden projekt z úsporných důvodů rozhodla přezkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 30 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...