Bílý dům navštívila většina českých premiérů, naposledy Babiš

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Cílem schůzky na nejvyšší úrovni má být další posílení americko-českého partnerství. Lídři se mají bavit mimo jiné i o podpoře bránící se Ukrajiny. „Prezident Biden a premiér Fiala návštěvu využijí ke koordinaci u řady sdílených priorit, včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí přínosných pro americký i český lid a sdílených demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová.

Naposledy se s prezidentem USA setkal Babiš

O Fialově návštěvě amerického prezidenta se spekulovalo v minulosti již několikrát, vždy z toho ovšem nakonec z různých důvodů sešlo. Poslední setkání českého premiéra s prezidentem USA se konalo v roce 2019, kdy Andreje Babiše přijal tehdejší prezident Donald Trump. Babiš tehdy s americkou hlavou státu hovořil o kybernetických hrozbách, energetice i plynovodech. Probrali také otázku migrace a tématem jednání byly také závazky České republiky vůči NATO.

Babiš ale nebyl prvním premiérem, který se do honosného sídla amerických prezidentů podíval. Bílý dům navštívila většina premiérů samostatné České republiky, ne vždy však šlo o oficiální schůzku s prezidentem.

Již v říjnu 1993 byl do Bílého domu pozván tehdejší předseda vlády Václav Klaus. Tehdy se ovšem setkal pouze s viceprezidentem Albertem Gorem, s nímž jednal o záměru Česka vstoupit do Severoatlantické aliance. Podruhé se Klaus v roli předsedy vlády do sídla amerického prezidenta dostal v květnu 1995, kdy během zhruba půlhodinové schůzky jednal s prezidentem Billem Clintonem také o české cestě do NATO.

S Bushem jednali tři čeští premiéři

S prezidentem Clintonem se ve Spojených státech setkal jako premiér také Miloš Zeman, a to v listopadu 1999 na slavnostním setkání na Georgetownské univerzitě k 10. výročí pádu berlínské zdi. Do Bílého domu se ovšem Zeman dostal až za George Bushe v listopadu 2001 krátce po teroristických útocích na USA. Bush tehdy ocenil informace od českých tajných služeb.

V červenci 2003 navštívil dokonce dvakrát Bílý dům tehdejší sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. S prezidentem Bushem jednal o vzájemných vztazích a o boji proti terorismu nebo o válce v Iráku, která začala v dubnu 2003. Iráku se týkala i druhá schůzka, při které se Špidla setkal s viceprezidentem Richardem Cheneyem a mluvil s ním o poválečné obnově této země a o míru na Blízkém východě.

Třetím českým premiérem, který se setkal s prezidentem Bushem, byl v únoru 2008 Mirek Topolánek. Do Washingtonu přiletěl mimo jiné kvůli podpisu memoranda o zrušení amerických víz pro české občany, hlavním bodem jednání ale byly přípravy na vybudování protiraketového radaru v Brdech. Právě toho se týkala schůzka mezi politiky, radar ovšem nakonec vybudován nebyl. Bushův nástupce Barack Obama projekt přehodnotil a v září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a Polsku protiraketový štít upustily.

Opakovaným tématem byla energetika

Do Bílého domu se podíval také premiér Petr Nečas, a to v říjnu 2011. S Obamou tehdy jednal o americkém zájmu o tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně i o projektu na vznik centra Severoatlantické aliance pro výcvik pilotů v Česku. Šéf Bílého domu při setkání ocenil Českou republiku jako dobrého spojence USA. Vyzdvihl například spolehlivost českých vojáků na misi v Afghánistánu.

Sídlo americké hlavy státu navštívil i premiér Bohuslav Sobotka, a to dokonce dvakrát. Ani jednou ovšem nešlo o schůzku s Obamou. V listopadu 2014 jednal Sobotka s viceprezidentem Joem Bidenem, který ocenil aktivitu České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Hovořili tehdy také o spolupráci v obraně a energetice. Podruhé Sobotka navštívil Bílý dům v dubnu 2016, kdy se zúčastnil večeře pořádané Obamou pro vrcholné představitele států, kteří byli ve Washingtonu na jaderném summitu.

Z prezidentů na oficiální návštěvu dosáhl jen Havel

Z českých prezidentů byl na nejvyšší úrovni přijat v Bílém domě pouze Václav Havel v roce 1998 Billem Clintonem, předtím tam byl ještě jako československý prezident v letech 1990 a 1991. Druhý český prezident Klaus během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu, se v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovní s americkým prezidentem. Miloš Zeman se do Bílého domu podíval pouze jako premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 36 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...