Bosna nedovolila Szijjártovi přistát v Republice srbské

Bosenský ministr obrany odmítl ve středu nechat přistát vojenský letoun s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Republice srbské (RS) kvůli podpoře kroků nyní už odvolaného separatistického prezidenta Milorada Dodika ze strany Budapešti. Ministr obrany Zukan Helez uvedl, že Maďarsko neposkytlo vysvětlení, proč byl Szijjártó v letadle, které chtělo přistát v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské.

Republika srbská je jako politický útvar bosenských Srbů jednou ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu. Dodik byl letos odsouzen k jednomu roku vězení a zákazu výkonu veřejných funkcí na šest let za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele mezinárodního společenství pro Bosnu Christiana Schmidta. Volební komise v srpnu Dodika odvolala z funkce.

Szijjártó ve středu navštívil sousední Srbsko, aby projednal možnosti, jak může Maďarsko pomoci Bělehradu poté, co se zastavily dodávky ropy z Chorvatska.

Odveta za podporu Dodika

Helez uvedl, že maďarský premiér Viktor Orbán a Szijjártó otevřeně podporovali Dodika v činech, které „podkopávají suverenitu, územní celistvost a jednotu Bosny a Hercegoviny“. „Jako ministr obrany Bosny a Hercegoviny je mou povinností chránit ústavní řád, zákony a zájmy Bosny a Hercegoviny,“ uvedl Helez ve facebookovém příspěvku. „Proto jsem se rozhodl tento let neschválit, dokud nebude zajištěna plná transparentnost a respekt k našemu státu,“ dodal ministr.

Maďarské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.

Dodik je považován za spojence maďarského premiéra Viktora Orbána i ruského vůdce Vladimira Putina. Dodik a jeho spojenec Siniša Karan, který podle předběžných výsledků o víkendu vyhrál předčasné prezidentské volby v Republice srbské, se ve středu setkali s Orbánem v Budapešti.

Dodik byl odsouzen mimo jiné za to, že podepsal zákon schválený parlamentem RS, kterým se rozhodnutí bosenského ústavního soudu nevztahovala na tuto entitu. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Země pod zahraničním dohledem

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna a Hercegovina rozdělena na RS a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je slabé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové.

Dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995 pověřilo mezinárodní společenství vysokého představitele. Ten disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik opakovaně uvedl, že mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává. Stejně tak odmítal rozhodnutí soudu i volební komise s tím, že za ním stojí cizinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...