Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
Podle britské vlády přibylo o třetinu případů, kdy ruské lodě britské vody „ohrožovaly“. „Jantar je jen zlomkem toho, co je vidět, co vidí veřejnost. A není tím, co mě znervózňuje nejvíc. Já se nejvíc obávám toho, co probíhá pod hladinou,“ říká generál Královské námořní pěchoty Gwyn Jenkins. Moskva dává na svou flotilu v přepočtu miliardy liber. Jenkins varuje, že pokud Londýn neudělá to samé, přijde o kontrolu nad Atlantikem právě ve prospěch Moskvy.
Aktivity Kremlu na moři i ve vzduchu vyvolávají poplach po celé Evropě, Londýn proto přišel s iniciativou Atlantické bašty. Projekt chce důsledně kontrolovat severní oblast Atlantiku mezi Skotskem, Islandem a Grónskem a spolehne se pro tento účel právě na nově pořízené technologie – podmořské drony, ponorky a na dálku ovládaná plavidla propojená vzájemně pomocí umělé inteligence.
„Pokud chceme dát našemu britskému námořnictvu ve spolupráci se spojenci, jako jsou Norové, výhodu na bojišti, výhodu v odstrašování, pak musíme používat nové technologie,“ je přesvědčený britský ministr obrany John Healey. Norsko dokonce poslalo Healeyho protějšek Toreho Sandvika do jihoanglického města Portsmouth, aby se podíval, jak Britové na ruskou hrozbu reagují.
Britské námořnictvo také zkouší ve Skotsku německé podvodní drony Fathom, jejichž testy zatím vyšly na čtrnáct milionů liber (zhruba 389 milionů korun). Admiralita by na ně ráda získala od vlády víc peněz, aby mohla v příštím roce spustit jejich ostrou misi.
