Brusel nám může nařídit přerozdělení migrantů, tvrdí Mračková Vildumetzová. Ani v krizi ne, oponuje Rakušan

Nahrávám video

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Rakušan soudí, že oproti dnešní době, kdy nemáme dobrou návratovou politiku na vnější hranici a azylové řízení je zdlouhavé, přijetím balíčku deseti legislativních návrhů se situace zlepší.

„Je to základ pro další inovativní řešení migrační politiky. Situaci to zlepší, ale každopádně nevyřeší,“ připustil.

Přerozdělení nám může Evropská komise nařídit, uvedla Mračková Vildumetzová

Poslankyně oponovala tím, že přijatý balíček udává pro Evropu minimální počet migrantů k přerozdělení, a to 30 tisíc. Distribučním klíčem pro každou zemi je její hrubý domácí produkt a počet obyvatel. Z oněch 30 tisíc by tak na Česko připadalo 900 migrantů. Pokud bychom je nepřijali, tak bychom místo toho za každého z nich zaplatili 20 tisíc eur (v přepočtu zhruba 507 tisíc korun).

Dodala, že se o tom má každý rok hlasovat a Evropská komise nám může místo zaplacení nařídit přerozdělení migrantů.

Ani krizový mechanismus neobsahuje povinné přidělení, řekl Rakušan

Rakušan odmítl, že by toto migrační pakt obsahoval. Uvedl, že i v krizovém režimu (kdy se Evropa ocitne pod migračním tlakem) si bude Česko moci samo rozhodnout, jakou formou pomoci přispěje. Tedy vedle přerozdělení buď zaplacením za každého nepřijatého migranta, nebo technickou pomocí. „Ani v krizovém mechanismu není povinné přidělení,“ ujistil ministr.

Mračková Vildumetzová mu oponovala. Připomenula vypjatý loňský rok. Řekla, že pokud by se použil nyní přijatý distribuční klíč, tak na Česko vychází 70 až 80 tisíc migrantů, kteří do EU přišli nelegálně. „A kdybychom se chtěli vyplatit, tak je to 40 miliard korun.“

Do migrační krize se Evropa dostává v posledních letech pravidelně, včetně minulého roku. Za zvlášť vypjatý se všeobecně považuje rok 2015, kdy evropské státy nezvládaly velkou migrační vlnu.

Jak zabránit vstupu nelegálních migrantů do Evropy?

Další část diskuse se věnovala tomu, jak zajistit, aby se do Evropy dostalo co nejméně nelegálních migrantů. „Potřebujeme, aby se ti lidé přes hranici do Evropy nedostali,“ řekla poslankyně. Migrační pakt podle ní řeší důsledek, ne příčinu problému. „Lodě (s nelegálními migranty) prostě nesmí vyplout, a pořád vyplouvají.“

Rakušan na to reagoval, že právě nyní byla v rámci migračního balíčku přijata nová věc, takzvaný „no-entry mechanism.“ Tedy, že člověk, který vstoupí na území EU, dokud neprojde bezpečnostním screeningem, detencí a zjištěním totožnosti, bude brán jako člověk, který nikdy na území Unie nevstoupil. „To je něco, co se teď podařilo prosadit.“

Dodal, že nyní je potřeba přijít s novými koncepty spolupráce s třetími zeměmi mimo EU. Nevpouštět lidi do Unie se podle něj musí dělat systémově a po dohodě s těmito zeměmi. Doplnil, že readmisní dohoda byla uzavřena už s Tuniskem.

Připraveny jsou pak podle ministra koncepty, které počítají s tím, že azylové řízení se uskuteční v těchto třetích zemích a migranti se vůbec do Evropy nedostanou. Průkopníkem těchto snah je podle něj Dánsko.

Existuje specifická přednost pro lodě nevládních organizací?

Vildumetzová naopak uvedla, že nově přijatá pravidla počítají nejen s povinnou solidaritou (tedy s povinností buď migranty přijmout, nebo se vyplatit nebo poskytnout postiženým zemí technickou pomoc), ale i se specifickou solidaritou pro nevládní lodě, které vozí migranty do Evropy.

„Ty budou mít přednost při zpracování azylových žádostí,“ dodala poslankyně. To považuje za přímou pobídku k tomu, aby nelegální migranti jezdili po moři lodí s příslibem, že „budou vyřízeni rychleji“.

Oba diskutující často reagovali v diskusi na tvrzení toho druhého odmítavým kroucením hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...