Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďaři minulý týden zadrželi pracovníky ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří doprovázeli konvoj převážející z Rakouska na Ukrajinu hotovost a zlato. Zatímco pracovníky později vyhostili, cennosti nevrátili a mluvili o podezření z praní špinavých peněz. Podle Kyjeva přitom šlo o rutinní mezibankovní převoz splňující příslušné zákony.

Tento týden maďarská vláda a parlament rozhodly, že Budapešť ukrajinské peníze a zlato zadrží, dokud daňová a celní správa – nikoliv policie – případ nevyšetří. Kabinet v pondělí nejprve přijal příslušné nařízení a ještě tentýž den vládní Fidesz navrhl související zákon. Parlament ho projednal ve zrychleném řízení a hned v úterý ho schválil.

Orbánův kabinet v přijatých dokumentech tvrdí, že není jasné, odkud zabavené ukrajinské cennosti pocházejí, kam směřují a k čemu jsou určené, a že přesun nesplňoval mezinárodní pravidla.

Tvrdí také, že způsob přepravy cenností a osoby, které je doprovázely, by mohly představovat riziko pro národní bezpečnost a že je třeba zjistit, zda nešlo o prostředky sloužící zločincům, teroristům či politickým organizacím.

Maďarský ministr: Peníze si necháme a čekáme na otevření Družby

Sama maďarská vláda přitom skrze svého ministra stavebnictví a dopravy Jánose Lázára přiznala, že zadržení ukrajinských peněz a zlata souvisí se sporem o obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska ropovodem Družba přes Ukrajinu.

„Pokud nás někdo vydírá, nemůžeme být tak hloupí, abychom to nechali jen tak být. Udělali jsme to z určitého důvodu a jejich peníze nevrátíme. Peníze tu prozatím zůstanou, zatímco čekáme na znovuotevření ropovodu a na nové dodávky ukrajinských peněz přes Maďarsko,“ prohlásil ministr Lázár.

„Maska spadla. Maďarští představitelé už své vydírání neskrývají,“ reagoval na Lázárovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Otevřeně se přiznávají k braní rukojmí a krádeži peněz s cílem požadovat výkupné. Takové činy je třeba nazvat pravým jménem: státní terorismus. Žádáme o jasné mezinárodní odsouzení.“

Že zadržení konvoje souvisí s Družbou, naznačil už dříve i premiér Orbán. „Zastavili jsme dodávky benzinu na Ukrajinu, nedodáváme ani naftu, stále dodáváme elektřinu. Také zastavíme věci převážené přes Maďarsko, věci, které jsou pro Ukrajinu důležité, dokud nezískáme od Ukrajiny souhlas s dodávkami ropy,“ řekl v den zadržení ukrajinských bankovních pracovníků.

Sybiha opakovaně vyzval Maďary k vrácení zadržených cenností, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Maďarsko z banditismu a požádal evropské lídry, aby ohledně tohoto chování nezůstávali zticha.

Kyjev: Zadržení byli 28 hodin v poutech a bez právní pomoci

Kyjev rovněž upozornil, že se sedmi zadrženými bankovními pracovníky, kteří konvoj doprovázeli, zacházeli Maďaři v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích.

„Zadržení byli vystaveni psychickému a fyzickému tlaku,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Podle ní byli 28 hodin drženi v poutech, během přepravy měli zavázané oči a nebylo jim poskytnuto právní zastoupení ani přístup k ukrajinským diplomatům.

Jeden ze zatčených, který má cukrovku, ztratil vědomí a poté mu byl „násilně nitrožilně podán lék, který u něj způsobil prudký nárůst hladiny cukru v krvi a nástup hypertenze“, což si vyžádalo jeho převoz do nemocnice, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Přestože Maďaři podle něj věděli, že kurýři nejsou ozbrojeni, zadržení provedli policisté z protiteroristického centra vybavení samopaly a granátomety. Zadrženým zabavili osobní věci včetně telefonů, z nichž většinu údajně nedostali zpět. V rozporu s pravidly také nemohli zadržení vypovídat ve svém rodném jazyce, ale komunikace probíhala v ruštině.

„Přestože neexistovaly žádné důkazy o zapojení zadržených ukrajinských občanů do nezákonných aktivit a (tito) měli po celou dobu status svědků, maďarská strana rozhodla o deportaci Ukrajinců a uvalila na ně tříletý zákaz vstupu do schengenského prostoru,“ uvádí resort.

Je to „legalizace“ bezpráví, tvrdí kritici

„Maďarsko se propadá do spirály bezpráví,“ podotkl dále Sybiha v souvislosti se zákonem, kterým Budapešť schválila, že zadržené cennosti Kyjevu nevrátí. „Poté, co ukradli peníze ukrajinské státní banky, nyní předkládají návrh zákona o ‚legalizaci‘ nezákonného zabavení. Jde o faktické uznání, že maďarské jednání postrádá jakýkoli právní základ.“

O tom, že v případu je „mnoho nezodpovězených otázek“, hovořili podle nevládního maďarského webu Telex také nejmenovaní členové parlamentního bezpečnostního výboru, který záležitost projednával. Podle webu naznačili, že z právního hlediska není jasné, proč bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz.

Podle jednoho člena výboru si mohla být sama vláda vědoma toho, že operace nebyla zcela legální, a proto poslanec Fideszu Máté Kocsis narychlo předložil zmíněný návrh zákona.

Rovněž právní zástupce Oščadbank v Maďarsku Lóránt Horváth míní, že Budapešť předložením zákona fakticky přiznala, že ukrajinské peníze a zlato zabavila nezákonně. Vláda tak podle něj přiznala, že pro zadržení majetku nebyl z trestního hlediska důvod, a proto případ z trestního řízení vyňala a vyšetřováním pověřila celní a daňovou správu.

Ukrajinská národní banka: Rutinní převoz

Právě i právníci firmy, která ukrajinskou Oščadbank v Maďarsku zastupuje, stejně jako Kyjev trvají na tom, že převoz peněz a zlata byl zcela v souladu s pravidly.

„Oščadbank přepravuje finanční prostředky po této trase od roku 2022 s vědomím maďarských úřadů. (Poslední) transport nelze považovat za mimořádný, ani co se rozsahu týče,“ řekl webu Telex Horváth s tím, že úřady dostaly veškerou potřebnou dokumentaci.

Oščadbank uvedla, že přeprava probíhala na základě mezinárodní dohody s rakouskou Raiffeisen Bank a že takové přesuny provádějí bankovní vozidla každý týden.

Také Ukrajinská národní banka (NBU) označila převoz z minulého týdne za rutinní. „Přeprava hotovosti pouze po zemi je normou od doby, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu,“ uvedla NBU s tím, že před rokem 2022 se tak dělo letecky.

„Poptávka po hotovostních měnách je způsobena objektivními důvody souvisejícími s totální válkou,“ dodala s odkazem na zvýšenou poptávku po zahraniční měně během války a s tím spojenou potřebu Kyjeva disponovat odpovídajícími rezervami v hotovosti.

Média: Peníze pro Ukrajinu převážela i firma Orbánova přítele

Jak navíc uvedl web Telex, velké zásilky hotovosti mířící na Ukrajinu přepravovala od roku 2022 přes Maďarsko také logistická firma Criterion Készpénzlogisztikai (Criterion Cash Logistics), jejímž vlastníkem je podnikatel István Garancsi, přítel premiéra Orbána.

Transporty obvykle probíhaly každý týden, někdy i několikrát týdně. Zaměstnanci společnosti Criterion peníze vyzvedávali z rakouských bank a poté je přepravovali na ukrajinské hranice, kde zásilku převzaly ukrajinské týmy.

Šlo o legální přesuny, o kterých úřady věděly. V některých případech byla požádána o pomoc i rakouská policie, dodávají maďarská média.

Předvolební napětí

V případě ukrajinského konvoje z minulého týdne však Budapešť mluví o vážném podezření. „Požadujeme od Kyjeva okamžité odpovědi ohledně velkých zásilek hotovosti procházejících Maďarskem, které vyvolávají vážné otázky o možném spojení s ukrajinskou válečnou mafií,“ prohlásil ministr zahraničí Peter Szijjártó.

Provládní média už rozehrávají scénáře, že převoz mohl souviset s „nelegálním obchodováním se zbraněmi“ či právě s blížícími se volbami, neboť podle nich „jak Brusel, tak Kyjev mají zájem na změně vlády v Maďarsku“.

Agentura AP v této souvislosti dodává, že zmínka o „politických organizacích“, jejichž případné zapletení do případu chce Budapešť údajně prošetřit, vyvolává podezření, že vláda chce do celé záležitosti v rámci předvolebního boje zatáhnout i opozici.

Vládní kampaň před dubnovými parlamentními volbami totiž staví na nenávisti vůči Ukrajině a Orbán bez důkazů tvrdí, že stranu Tisza jeho hlavního soupeře Pétera Magyara financuje právě Ukrajina. Také ministr Lázár prohlásil, že prostředky ze zadrženého ukrajinského konvoje mohly být použity na financování opozičních stran před volbami.

Právní zástupci Oščadbank to odmítli. „Na základě našich znalostí případ nijak nesouvisí s financováním maďarských stran a nebyly do něj zapleteny žádné ukrajinské zločinecké skupiny,“ uvedla firma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...