Byl jsem zdravotníkem v Azovstalu, vzpomínal pro ČT Oleksandr Demčenko

Nahrávám video

„Byli jsme vyčerpaní, protože nejsme roboti, ale člověk musel dělat svoji práci, protože přiváželi další a další raněné. Na operačním sále jsme byli třeba třicet hodin v kuse,“ řekl v rozhovoru pro ČT Oleksandr Demčenko, který pracoval jako zdravotník v továrně Azovstal v Mariupolu.

V době, kdy Azovstal obklíčila a ostřelovala ruská vojska, se snažil Demčenko v provizorních podmínkách zachraňovat životy ukrajinských obránců. V květnu se pak stal ruským zajatcem. Po ukrajinsko-ruské výměně zajatců se dostal zpět ke svým blízkým. 

K obráncům Azovstalu přicestoval dobrovolně, vojáci ho tam spolu s dalšími dopravili vrtulníkem. Reportérovi ČT Michalu Kubalovi řekl, že jeho rozhodnutí jít pomoci obráncům – kteří už zhruba dva týdny čelili velké přesile – padlo rychle. „Pochopil jsem, že asi není moc lidí, kteří by v takových podmínkách chtěli pracovat,“ řekl Demčenko. Dodal však, že se tací našli a vytvořili tým zdravotnické pomoci. 

Skrývali se a pracovali v bunkru určeném původně pro 150 lidí, v němž ovšem byl někdy až dvojnásobný počet raněných.  

Vojenský kapitán lékařské služby Oleksandr Demčenko v rozhovoru pro ČT také popsal, jaké vybavení měli zdravotníci k dispozici. 

„Měli jsme operační světlo, s sebou jsme přivezli nějaké vybavení. Měli jsme dva operační stoly, jeden byl spíše polním lůžkem, druhý pak masážním lehátkem,“ řekl. Sterilní byly jen zdravotnické pomůcky v původním balení. Ne však samotné prostředí, ve kterém se operovalo.

K dispozici byly také dva plicní ventilátory či monitory životních funkcí, včetně jednoho přenosného. „Snažili jsme se pro chirurgy zajistit maximální pohodlí a bezpečnost. A také pro raněné vojáky.“ Dodal, že antibiotika měli k dispozici, panoval však velký nedostatek obvazového materiálu, protože bylo hodně raněných. 

Do ruského zajetí padl Demčenko 18. května. Spolu s dalšími byl převezen do Olenivky – na léta opuštěné místo – do dvoupodlažní budovy. Vděčný byl aspoň za to, že mohli chodit venku po pozemku u budovy „nadýchat se a podívat se na nebe“. 

Dodal také, že „neustále viděli nepřátelské letectvo, které dělalo nálety na pozice ukrajinských sil“.

Jídlo bylo třikrát denně. Ke snídani kaše nejasného původu, k obědu pak podobně tekutá strava plus tři malé kousky chleba. „Neustále jsme všichni cítili hlad.“

V rozhovoru zmínil, že zvláště po mohutné explozi v Olenivce už ztratil přehled, kolikrát se během pobytu v Azovstalu, a pak v ruském zajetí znovu narodil a kolikrát jeho život visel na vlásku. „Už to ani nepočítám.“ 

Později se při největší výměně – 250 osob – dostal zpět ke svým blízkým. O chystané výměně předem zajatci nevěděli. „Přišli k nám, přečetli příjmení, měli jsme pět minut na to sebrat si své věci a jít ven, kde byla prohlídka tělesná i našich věcí.“

Následoval transport nákladními automobily i letadlem. Při přesunech za velkého vedra museli chodit s hlavou sklopenou, měli zavázané oči a svázané ruce. Skupinky zajatců byly průběžně obměňovány, někdo byl doplněn, jiný z ní oddělen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 3 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...