Část Íránců po útoku na Izrael slaví, další se obává důsledků

Nahrávám video

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

Současný Írán může zjednodušeně řečeno působit jako rozdělený na dvě poloviny. Ta první a hlasitější v bezprostřední reakci na úterní vzdušný úder proti Izraeli slaví v ulicích. Atmosféra je podobná oslavám po velkém sportovním triumfu.

Jak moc takovou euforii roztleskala íránská propaganda, však není možné nijak změřit. Zjevné ale je, že lidmi v ulicích metropole hýbaly silné emoce a že oficiální vládní slovník vzali za vlastní.

„Cítím se opravdu dobře. Cítím se silný. Jsme pacifisté, ale teď je jasné, že dokážeme vést válku,“ říká na kameru mladík žijící v Teheránu. „Jsem opravdu šťastná, že jsme se konečně pomstili. Měli jsme to udělat už dřív,“ míní zase jiná obyvatelka íránské metropole.

Část Íránců se obává recese

Ve stejnou noc a stejném městě ale lze najít i místa, kde panuje úplně jiná nálada. Nekonečné fronty u teheránských benzinových pump připomněly, že jsou i lidé, kteří víc než na národní prestiž hledí do vlastní peněženky. Írán totiž prochází těžkou recesí. Plná nádrž je tak malou jistotou v rozkolísané době, kdy každý nový den může přinést špatné zprávy.

„Obávám se, že se to změní ve velmi špatnou válku a přeji si, aby se to nestalo. Přála bych si, aby se vláda Islámské republiky více starala o svůj vlastní lid,“ podotýká jedna z obyvatelek Teheránu. Proti agresivní zahraniční politice se staví i další z oslovených respondentů. Podle něj ničí ekonomiku.

Režim se o vás nezajímá, vzkázal Íráncům Netanjahu

I na tyto Íránce se snažil apelovat izraelský premiér ve chvílích, kdy obě země stojí před možností otevřeného a přímého válečného střetu.

„Naprostá většina Íránců ví, že jejich režim se o ně ani trochu nezajímá. Kdyby mu na tom záleželo, kdyby mu záleželo na vás, přestal by plýtvat miliardy dolarů na marné války na Blízkém východě,“ sdělil v pondělním projevu premiér židovského státu Benjamin Netanjahu.

Jeho vyjádření by bylo možné interpretovat i jako pokus vrazit klín dovnitř společnosti nepřátelského státu. Následovala ale věta, která míří mnohem dál. „Až bude Írán konečně svobodný a ten okamžik přijde mnohem dříve, než si lidé myslí, všechno bude jinak,“ dodal Netanjahu.

Tato věta z úst premiéra státu, který dokázal překvapivými chirurgickými údery v krátké době eliminovat kompletní vedení libanonského Hizaballáhu, nejsilnějšího zahraničního „loutkového“ hnutí podporovaného Íránem, by i díky tomu mohla dostávat téměř prorocké dimenze. Pokud by se ale skutečně naplnila.

Za zcela vyloučené to považovat nelze. Íránci totiž v nedávné době ukázali, že se dokážou postavit vlastnímu režimu velmi důrazně. Naposledy to předvedli v letech 2022 a 2023 při sérii protestů za Mahsu Amíníovou, mladou ženu zabitou ve vazbě mravnostní policie za banální přestupek.

Navíc nešlo o první, a ani zdaleka jedinou vlnu odporu v Íránu. Otázkou ale zůstává, zda rostoucí mezinárodní napětí a možné bezpečnostní i ekonomické turbulence mohou zvednout nějakou další.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Hořčičky existuje reálná šance, že dojde v íránském režimu k otřesům i bez zásahu zvenčí. „Situace se může změnit velmi rychle. Na jednu stranu je mechanika íránské moci velmi robustní a složitá, ale právě to může být i důvodem pro její bourání,“ podotkl analytik. 

I když je Írán skutečně tvrdým režimem a v žebříčku zemí, kde je nejvíce poprav, se umisťuje na druhém místě, jeho kritika přesto probíhá. „Není schopen tak efektivně cenzurovat internet jako třeba Čína, což vytváří dojem, že režim dává nějakou možnost, ale spíš není schopen kritice tak dobře čelit,“ vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 Hořčička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 31 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.