Část Íránců po útoku na Izrael slaví, další se obává důsledků

Nahrávám video

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

Současný Írán může zjednodušeně řečeno působit jako rozdělený na dvě poloviny. Ta první a hlasitější v bezprostřední reakci na úterní vzdušný úder proti Izraeli slaví v ulicích. Atmosféra je podobná oslavám po velkém sportovním triumfu.

Jak moc takovou euforii roztleskala íránská propaganda, však není možné nijak změřit. Zjevné ale je, že lidmi v ulicích metropole hýbaly silné emoce a že oficiální vládní slovník vzali za vlastní.

„Cítím se opravdu dobře. Cítím se silný. Jsme pacifisté, ale teď je jasné, že dokážeme vést válku,“ říká na kameru mladík žijící v Teheránu. „Jsem opravdu šťastná, že jsme se konečně pomstili. Měli jsme to udělat už dřív,“ míní zase jiná obyvatelka íránské metropole.

Část Íránců se obává recese

Ve stejnou noc a stejném městě ale lze najít i místa, kde panuje úplně jiná nálada. Nekonečné fronty u teheránských benzinových pump připomněly, že jsou i lidé, kteří víc než na národní prestiž hledí do vlastní peněženky. Írán totiž prochází těžkou recesí. Plná nádrž je tak malou jistotou v rozkolísané době, kdy každý nový den může přinést špatné zprávy.

„Obávám se, že se to změní ve velmi špatnou válku a přeji si, aby se to nestalo. Přála bych si, aby se vláda Islámské republiky více starala o svůj vlastní lid,“ podotýká jedna z obyvatelek Teheránu. Proti agresivní zahraniční politice se staví i další z oslovených respondentů. Podle něj ničí ekonomiku.

Režim se o vás nezajímá, vzkázal Íráncům Netanjahu

I na tyto Íránce se snažil apelovat izraelský premiér ve chvílích, kdy obě země stojí před možností otevřeného a přímého válečného střetu.

„Naprostá většina Íránců ví, že jejich režim se o ně ani trochu nezajímá. Kdyby mu na tom záleželo, kdyby mu záleželo na vás, přestal by plýtvat miliardy dolarů na marné války na Blízkém východě,“ sdělil v pondělním projevu premiér židovského státu Benjamin Netanjahu.

Jeho vyjádření by bylo možné interpretovat i jako pokus vrazit klín dovnitř společnosti nepřátelského státu. Následovala ale věta, která míří mnohem dál. „Až bude Írán konečně svobodný a ten okamžik přijde mnohem dříve, než si lidé myslí, všechno bude jinak,“ dodal Netanjahu.

Tato věta z úst premiéra státu, který dokázal překvapivými chirurgickými údery v krátké době eliminovat kompletní vedení libanonského Hizaballáhu, nejsilnějšího zahraničního „loutkového“ hnutí podporovaného Íránem, by i díky tomu mohla dostávat téměř prorocké dimenze. Pokud by se ale skutečně naplnila.

Za zcela vyloučené to považovat nelze. Íránci totiž v nedávné době ukázali, že se dokážou postavit vlastnímu režimu velmi důrazně. Naposledy to předvedli v letech 2022 a 2023 při sérii protestů za Mahsu Amíníovou, mladou ženu zabitou ve vazbě mravnostní policie za banální přestupek.

Navíc nešlo o první, a ani zdaleka jedinou vlnu odporu v Íránu. Otázkou ale zůstává, zda rostoucí mezinárodní napětí a možné bezpečnostní i ekonomické turbulence mohou zvednout nějakou další.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Hořčičky existuje reálná šance, že dojde v íránském režimu k otřesům i bez zásahu zvenčí. „Situace se může změnit velmi rychle. Na jednu stranu je mechanika íránské moci velmi robustní a složitá, ale právě to může být i důvodem pro její bourání,“ podotkl analytik. 

I když je Írán skutečně tvrdým režimem a v žebříčku zemí, kde je nejvíce poprav, se umisťuje na druhém místě, jeho kritika přesto probíhá. „Není schopen tak efektivně cenzurovat internet jako třeba Čína, což vytváří dojem, že režim dává nějakou možnost, ale spíš není schopen kritice tak dobře čelit,“ vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 Hořčička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...