Čeští europoslanci se rozcházejí v názoru na projev o stavu EU

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

„Určitě byly silnější a slabší projevy. Tento patřil spíš k těm silnějším,“ míní europoslanec Zdechovský. Dodal, že se mu nelíbily výroky předsedkyně Komise o Pásmu Gazy. „Čekal jsem, že bude mluvit víc o řešení migrace. Ze strany Komise dlouhodobě není vůle nutit členské státy k tomu, aby dodržely, co slíbily, a zavedly tvrdou návratovou politiku,“ dodal.

Nahrávám video

Zdechovský chtěl také slyšet víc o nekalých praktikách čínských obchodů a platforem a „poškození konkurenceschopnosti na základě neférové soutěže“. „Evropská unie zaznamenává, že sedmdesát procent výrobků z těchto platforem, které se tady prodávají, jsou nebezpečné. Na druhou stranu Evropská unie není ochotná s tím cokoliv dělat,“ upozornil politik.

Nerudová: EK se konečně rozhoupala, situace v Gaze je neúnosná

„Jsem velmi ráda, že zaznělo, že budou sankce na izraelskou vládu a že podporujeme dva státy (dvoustátní řešení). Já pevně doufám, že se Evropská komise konečně rozhoupala k tomu, že tuto situaci začne řešit, protože to, co se dnes děje v Gaze, je naprosto neúnosné,“ uvedla Nerudová.

Nahrávám video

Nerudová také komentovala evropskou konkurenceschopnost. Podle ní EK nedělala kroky ke zlevnění elektrické energie a europoslankyně ji za to dlouhodobě kritizovala. „Ursula von der Leyenová hovořila o energetické dálnici, o tom, že se bude pracovat s energetickou sítí. To velmi vítám, protože to považuji za zásadní podmínku pro posílení konkurenceschopnosti, ale jsem v tom velmi zdrženlivá. Počkám si na konkrétní kroky a legislativu,“ dodala.

Bartůšek: Von der Leyenová všem něco naslibovala, ale nemůže to splnit

„Když slyším kolegy, kteří říkají, že jsou zklamaní z projevu Ursuly von der Leyenové na plénu, tak já zklamaná nejsem, protože jsem ani nečekala, že by to mohlo být dobré,“ prohlásila Bartůšek. „Všem něco naslibovala, ale nemůže to už plnit,“ dodala.

Nahrávám video

Bartůšek kritizovala, že šéfka EK mluví o zvýšení konkurenceschopnosti a odstranění byrokracie, ale během předchozího mandátu von der Leyenové docházelo ke zdražování energií či zvyšování byrokracie. „To oni jsou za to zodpovědní, že jsme se dostali tam, kde nyní jsme,“ dodala. Opatření proti migraci, které během projevu zmínila von der Leyenová, měla být podle Bartůšek přijata už před deseti lety, když začala migrační krize.

Dostálová: Nezazněla žádná konkrétní řešení

Dostálová čekala více sebereflexe. Podle ní také nezazněla žádná konkrétní řešení a kritizovala i pořadí bodů projevu. Nelíbilo se jí, že von der Leyenová začala „válečnou rétorikou“ a hovořila o podpoře Ukrajiny, ačkoliv to podle ní do projevu patřilo, ale ne na začátek. Zdůraznila, že v podpoře Ukrajiny jsou „všichni zajedno“.

Nahrávám video

„Nikdo nebráníme tomu, aby se podporovala Ukrajina, ale ona obrátila ten slovosled, začala silnou válečnou rétorikou a problémy občanů se dostaly na druhou třetí kolej a já si nemyslím, že to takto občané vnímají,“ dodala. Zmínila také, že zazněly velké fráze, ale žádná konkrétní řešení. „Neudělali jsme žádný konkrétní čin, máme rok po Draghiho zprávě a skutek utek,“ uvedla. Tázala se, proč se nemluví o tom, jak podnikatelům snížit ceny energií, aby byli konkurenceschopní, ale řeší se další dotační tituly. Podle ní je potřeba revidovat platná nařízení a určit, co jsou překážky.

Vrecionová: Von der Leyenová chtěla každé frakci něco dát, ale naštvala všechny

Vrecionová řekla, že s apelem týkajícím se Ukrajiny souhlasí, ale s dalšími částmi má problémy. „Nejsem si jistá, zda dosáhla toho, čeho chtěla. Ten projev byl konstruován tak, že chtěla každé politické frakci něco dát, ale (...) myslím, že naštvala úplně všechny. Nepovedlo se jí, aby získala jednotu,“ podotkla s tím, že se von der Leyenová měla soustředit jen na část politického spektra.

Nahrávám video

Vrecionovou také neuspokojila slova týkající se Green Dealu. „Kroky, které Komise zatím udělala, jsou nedostatečné, jsou to kosmetické úpravy. Celá tato pasáž mě zklamala,“ podotkla s tím, že šéfka EK mluví o zelených cílech, kterých musí EU dosáhnout, ale zároveň i o tom, že musíme být konkurenceschopní. „To jde proti sobě, protože vůbec nemluvila o tom, že musíme deregulovat,“ dodala.

David: O změnách se jen hovoří

Na Davida projev působil jako snaha vzbudit dojem, že vývoj v EU je příznivý, a to zásluhou von der Leyenové. „Ale jak bylo zřejmé z reakcí prakticky všech poslanců, kteří vystupovali a kritizovali ji velmi ostře, (...) není spokojenost s vedením von der Leyenové a těžko se bude hledat nějaký konsensus,“ podotkl. Zmínil, že neví, jestli se von der Leyenová snažila zavděčit všem, ale „rozhodně skoro nikoho neuspokojila“. Pozitivně ho ale překvapil kritický postoj k Izraeli.

Nahrávám video

V souvislosti s Green Dealem zmínil, že není možné jej zrušit, protože většina poslanců v europarlamentu je pro jeho pokračování, ale on s tím nesouhlasí. „Většina není schopna dohlédnout důsledků,“ dodal. Poukázal, že případné snahy ulehčit situaci například zemědělcům jsou podle něj pouze na verbální úrovni. „Ve skutečnosti k žádným změnám zatím nedošlo. Jen se o tom hovoří,“ podotkl.

Niedermayer: Projev byl hodně analytický

Niedermayer hodnotí projev jako „hodně analytický“. „Pojmenovává problémy, které máme, mísila to s emotivními věcmi, které jsou důležité,“ uvedl s tím, že to, co nyní chybí, je pozitivní emoce o Evropě. „Což je zvláštní v situaci, kdy ta Evropa toho opravdu hodně pro své občany a jejich bezpečnost dělá,“ podotkl.

Nahrávám video

Dodal, že von der Leyenová prokládala projev návrhy, které podle něj zněly dobře, ale stále je tu obava, aby šlo o dostatečně silné návrhy a prošly europarlamentem. „Největší překážkou je Rada a neschopnost členských států se dohodnout,“ míní. V souvislosti s Green Dealem uvedl, že o nastavení pravidel rozhodla Rada v minulém období a nyní je potřeba v tom pokračovat a případně je dolaďovat. Případné zrušení Green Dealu by podle něj byla největší škoda, kterou by udělali, protože ekonomika by uvázla v polovině transformace.

Gregorová: Jsem ráda, že mluvila o spolupráci v oblasti obrany

Gregorová je ráda, že von der Leyenová mluvila o větší spolupráci Evropy v oblasti obrany, protože se podle ní v poslední době moc kroků nedělo. „Jsem ráda, že to von der Leyenová má jako prioritu, že to připomněla. Doufám, že to bude zase něco, co nás posune ke společným krokům,“ uvedla.

Emotivní zahájení proslovu šéfky EK o společné evropské obraně vnímá Gregorová jako vyjádření směrem k východnímu křídlu Evropské unie, tedy státům, které sdílejí hranice s Ruskem a Běloruskem, že Komise za nimi stojí. „Zároveň si myslím, že to byl apel i na západní část, europoslance ze západních zemí, aby si uvědomili, že je to priorita,“ dodala s tím, že někteří italští či španělští europoslanci podle ní například nevnímají ruskou agresi na Ukrajině jako téma.

Nahrávám video

Konečná: Nejhorší projev von der Leyenové

Konečná řekla, že šlo o nejhorší projev, který od von der Leyenové slyšela. Jeho první část byla podle ní agresivní a útočná. „Byla o tom, že děsila více, než je podle mě zdrávo,“ podotkla. Dodala, že by od projevu o stavu Unie čekala, že bude šéfka Komise mluvit především o vnitřních problémech. „Před rokem, když byla zvolena, slíbila, že vyřeší energetickou krizi, chudobu, která se valí na občany jednotlivých členských států, a zvýší konkurenceschopnost. Nic z toho neudělala,“ míní Konečná.

Von der Leyenová zmínila opatření zaměřená na zjednodušení a snížení administrativní zátěže, což je podle Konečné cesta, ale je velmi pomalá. „Byly nějaké návrhy, nástřely, (...) většinou je to tak, že až se někdo fakt naštve, například teď automobilky, a všichni se dohodnou a vyzvou ji k jednání, tak na jednání jde,“ uvedla Konečná s tím, že toto ale „nepovede k ničemu dobrému“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...