Češi hájí africké pralesy. Kácení stromů už pohřbilo nejednu civilizaci

V sobotu slaví Afrika svůj den. Připomíná si osvobození od koloniální moci a založení Africké unie. Hlavní témata debat o kontinentu se od té doby posunula a nyní jim dominuje ochrana životního prostředí. Bez ní se totiž stále rychle rostoucí populace neuživí. Závisí na ní i celý svět. Africký tropický prales patří mezi největší plíce planety a je domovem tisíců druhů, které by bez něj jednou provždy vyhynuly. O záchranu pralesa se pokouší čím dál víc lidí, mezi nimi i Češi.

Prales v Konžské pánvi v tropické Africe zabírá asi milion a tři čtvrtě kilometrů čtverečních, a je tak rozlohou druhý největší po Amazonském. Asi čtyři sedminy ho leží v Demokratické republice Kongo. Z nich jen loni podle organizace Global Forest Watch zmizelo téměř pět tisíc kilometrů čtverečních. To odpovídá zhruba rozloze Královéhradeckého kraje.

Les ve střední Africe
Zdroj: mongabay.com

Odlesňování s sebou nese řadu problémů. Za prvé vede k celosvětovému zvýšení úrovně skleníkových plynů a přispívá ke změně klimatu. Za druhé mění klima i na lokální úrovni, když narušuje malý koloběh vody a přispívá k erozi. Za třetí kácením a vypalováním lesa mizí biotopy pro řadu druhů, které tak mohou nadobro vyhynout.

Nejsou to jen teoretické hrozby. Geograf, evoluční biolog, antropolog a ekolog Jared Diamond ve své knize Kolaps: Jak společnosti rozhodují o svém zániku či úspěchu, uvádí příklad několika civilizací, v jejichž konci hrála deforestace zásadní roli.

Například Anasaziové, kteří žili na území dnešního Nového Mexika, obyvatelé Velikonočního ostrova nebo ostrova Mangareva ve Francouzské Polynésii, či Vikingové v Grónsku nedokázali podla Diamondova výzkumu omezit kácení lesů a z něj plynoucí ztrátu úrodné půdy a jejich civilizace vymřely.

Diamond nabízí i úspěšné příklady nakládání s lesem. Obyvatelé Japonska, hor na Nové Guinei nebo pacifického ostrova Tonga dokázali udržet kácení v udržitelné míře a jejich společnosti tak mohly prosperovat.

Prales na rozcestí

Na odlesněném území se především ztrácí voda a vrchní vrstva půdy a mění se mikroklima. Ztrácí se také mimořádné pestré a často jedinečné ekosystémy, které ani po opětovném zasazení lesa nebude možné v plné komplexitě obnovit.

V lesích Konga roste na deset tisíc druhů rostlin, třetina z nich není nikde jinde na světě. Mezi nimi se daří čtyřem stovkám druhů savců, tisícovce druhů ptáků nebo sedmi stovkám druhů ryb.

V lese a jeho bezprostředním okolí však také žijí desítky milionů lidí, jichž v Kongu rychle přibývá. To vytváří tlak na získávání další a další zemědělské půdy. Lidé proto vypalují tropický prales.

Takto získaná půda se však po několika letech obdělávání nebo dokonce i po jediné sklizni vyčerpá. Proces růstu se sám znovu nenastartuje „Tam nejsou ptáci a není nic, tam je jen mrtvá země,“ popisuje dlouholetý obnovovatel konžského pralesa z organizace World's Green Lungs Frank Nekovář.

Vývoj počtu obyvatel Demokratické republiky Kongo
Zdroj: Gapminder.org

A zemědělství není jedinou hrozbou. Kongo je mimořádně bohaté na nerostné suroviny, například diamanty, zlato nebo coltan, tedy rudu obsahující niob a především tantal do kondenzátorů v mobilních telefonech a další elektronice. Těžba i všechna potřebná infrastruktura také vyžadují kácení pralesa.

Český správce lesa v Kongu

Lidé, kteří se do tropické Afriky vydali lesy zachránit, si uvědomují, že musí najít nějakou formu soužití. „Výsadba lesů je vždy doprovázena zúrodňováním půdy, rozvojem zemědělství, budováním infrastruktury, škol a zdravotnických zařízení a to v aktivní spolupráci s místními obyvateli,“ hlásají proto World's Green Lungs.

Po sérii jednání s místními náčelníky se stali správci 17 700 kilometrů čtverečních území (asi čtvrtina Česka) v provincii Maniema v Demokratické republice Kongo. Tam mají v plánu zachránit přes 11 tisíc kilometrů čtverečních existujícího pralesa a znovu zalesnit pět tisíc kilometrů čtverečních savany.

Postupují tak, že zalesňují krajinu v pásech. První na řadu přijde palma olejná, která roste divoce a je v oblasti endemická. Ta už třetí rok plodí. Do záhonů mezi palmy se pak hází rozdrcené dřevěné uhlí vyrobené ze dřeva zbylého z vypálených pralesů, které není jak odvážet na prodej.

Mísí se s hnojem, kostmi nebo další organickou půdou a vzniká takzvaná terra preta. To je úrodná vrstva půdy, kterou takto cíleně vytvářeli už amazonští domorodci. Na ní se pak daří udržovat živiny i při zemědělském využívání. A to poměrně intenzivním. Nekovář uvádí, že dvě stě metrů čtverečních uživí desetičlennou rodinu.

Kurzy včelařství v Kamerunu

Češi pomáhají se záchranou lesa také v Kamerunu, který je zčásti pokryt pralesem Konžské pánve. Martin Mikeš s kolegy se tam zaměřil na oblast Kedjom-Keku, což v překladu znamená Lidé z lesa, a místní název použil i pro pojmenování celého projektu.

Les v této oblasti na jihozápadě země roste v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů a je důležitou pramennou oblastí pro široké okolí. Jenže podobně jako v Kongu stoupá i v Kamerunu počet obyvatel rychlým tempem a tlak na zisk nové zemědělské půdy sílí.

Vývoj počtu obyvatel Kamerunu v milionech
Zdroj: ČT24

Když se tento tlak kombinuje se slabým vzděláním (v kraji je gramotná pouhá třetina obyvatel), dlouhodobě neudržitelnými způsoby zemědělství, nezájmem místních úředníků a vlažným vymáháním zákonů, může to být smrtelné. Přesně to se děje a z někdejšího hlubokého mlžného pralesa Kedjom-Keku tak už zbyla pouhá padesátina. Při současném tempu docela zmizí za pět let.

Mikeš se proto snaží navázat na přístup, který je v oblasti tradiční. Pomocí úvěrových investic známých jako Njangi pomáhá vytvářet malá zemědělská a lesnická družstva, kde Kamerunci zastanou všechny pozice od manažerských až po dělnické. Financují také vznik včelařství a tamní pralesní med potom vozí investorům do Evropy.

Vzniká také hlídka místních, která má za úkol bránit lidem ve vypalování lesa, používání chemických látek v pramenných oblastech, farmaření a pastvě v původním lese nebo v pytlačení. Smyslem jejich práce je především vysvětlovat, jaká rizika to s sebou nese.

S tím má pomáhat i škola, kterou už se v horách podařilo pro dvacet studentů postavit. Nebo kontakt s turisty, které Kedjom-Keku do oblasti také začali přivážet.

Globální zelenání

S růstem vegetace by nakonec mohlo pomáhat i vysoké množství oxidu uhličitého v atmosféře. To sice vytváří skleníkový efekt a přispívá ke klimatické změně, má však i jeden pozitivní aspekt pro rostliny. Tento plyn je totiž potřeba k fotosyntéze, která se s jeho vyššími koncentracemi urychluje a může poskytovat energii pro rychlejší růst listů. 

A to se děje. Tým 32 vědců na základě dat ze satelitů NASA publikoval v dubnu 2016 v časopise Nature Climate Change studii, v níž ukazuje zelenání Země. Na mysli má zvětšení rozměru celkové plochy listů, a to v globálním měřítku rovnou o dvě rozlohy Spojených států za posledních 35 let.

Změna v ploše listů
Zdroj: NASA

Kromě zvýšení množství tohoto plynu v atmosféře, které je podle autorů zodpovědné až za 70 procent nárůstu zelené plochy, hraje roli také tání polárních oblastí, kde se čím dál delší část roku zelená tráva a tundra.

Zelenání však není rovnoměrné. A zrovna v tropické Africe je řada míst, kde se plocha zbarvená fotosyntézou zmenšuje. I kdyby se začala znovu rozšiřovat, zůstává důležité, jak pestrý biotop vznikne. Prales, který jednou zmizí, se ve stejném bohatství už vysadit znovu nikdy nepodaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 mminutou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 22 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 42 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.