Češi vidí EU nejméně pozitivně, ukázal průzkum

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Z průzkumu, který byl proveden v květnu, rovněž vyplynulo, že devět z deseti evropských občanů (devadesát procent) požaduje, aby byly členské státy jednotnější. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se domnívají, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla čelit současným výzvám.

Významnější roli Unie při ochraně svých občanů by si přála necelá polovina Čechů (48 procent), dalších třicet procent dotázaných by ji zachovalo na současné úrovni. Vůbec nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Polsku a Rumunsku (43 procent). Mnohem větší roli Unie naopak podpořilo 91 procent respondentů na Kypru, 83 procent v Irsku a 82 procent v Lucembursku.

Unijní priority

Průzkum se dotazoval i na priority, na které by se měla Evropská unie primárně zaměřit, aby posílila svou pozici ve světě a dokázala reagovat na současný politický a hospodářský vývoj. Obranu a bezpečnost uvedlo 37 procent respondentů, 32 procent zmínilo konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl.

V odpovědích na otázku, jakým problémům by se měl Evropský parlament věnovat přednostně, se objevovaly především inflace, rostoucí ceny a životní náklady (41 procent), obrana a bezpečnost (34 procent), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 procent) a podpora ekonomiky a tvorby nových pracovních míst (třicet procent).

Obrana a bezpečnost představuje v současnosti prioritu i pro české občany, toto téma zmínilo 36 procent dotazovaných. Oproti poslednímu průzkumu ze začátku letošního roku se ale jedná o pokles o pět procentních bodů.

Jako nejvýznamnější téma vnímají Češi konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl (41 procent) – jde o nárůst o dva procentní body. Evropský parlament by se podle českých respondentů měl zaměřit také na energetickou nezávislost, zdroje a infrastrukturu (37 procent) nebo zajišťování potravin a zemědělství (23 procent).

Celkem 73 procent respondentů se domnívá, že jejich země má z členství v Evropské unii prospěch, v Česku si to myslí 62 procent dotazovaných. Nejlépe hodnotí prospěch ze členství v sedmadvacítce na Maltě (93 procent), v Dánsku a v Irsku (v obou devadesát procent).

V zájmu lepších investic do klíčových oblastí je podle téměř osmi z deseti Evropanů (78 procent) potřeba, aby stále více projektů financovala Evropská unie jako celek, a nikoli jednotlivé členské státy. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotazovaných, což je druhé nejnižší číslo v Unii. Nejméně respondentů toto tvrzení podpořilo v Rumunsku (šedesát procent), naopak nejvíce s ním souhlasili občané Malty (92 procent), Irska (devadesát procent) a Švédska (89 procent).

Češi vidí EU nejméně pozitivně

Česko je na posledním místě pomyslného žebříčku, pokud jde o vnímání unijní pověsti – Evropská unie vyvolává pozitivní obraz u 35 procent tuzemských respondentů. V celé EU se podobně vyjádřilo 52 procent dotazovaných. Nejvíce pozitivně vnímají sedmadvacítku v Portugalsku (74 procent), Švédsku (73 procent) a v Irsku (sedmdesát procent). Naopak nejméně pozitivně Unii kromě Čechů vidí Řekové (36 procent) a Rakušané (38 procent).

Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 procent) uvádějí, že unijní opatření mají dopad na jejich každodenní život, přičemž polovina (padesát procent) považuje tento dopad za „pozitivní“, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a osmnáct procent za „negativní“. Česko je v této tabulce opět na posledním místě – necelá třetina respondentů (31 procent) odpověděla, že tento dopad vnímá pozitivně, 39 procent neutrálně a třicet procent negativně.

„Občané EU chtějí, aby se Evropa zaměřila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od EU stabilitu a silný a jednotný evropský hlas v dnešním nejistém světě,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.

Výsledky Eurobarometru byly zveřejněny pouhý týden před tradičním každoročním projevem o stavu EU, které přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naše priority a příští dlouhodobý rozpočet musí Unii umožnit řešit nové geopolitické skutečnosti. Parlament naslouchal. Nyní musíme splnit své sliby, investovat do toho, co má smysl, a přinést výsledky našim občanům,“ dodala Metsolová.

Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden letos od 5. do 29. května ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, kterých se celkem uskutečnilo 26 410.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 43 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 50 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 58 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 2 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.