Čínský ministr vyrazil na diplomatickou tour do Pacifiku. Snaží se posílit vliv a získat strategické pozice

Nahrávám video

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Čína chtěla původně prosadit velkou multilaterální bezpečnostní a hospodářkou iniciativu, která by pokrývala například kybernetiku, výcvik policistů a navazování kulturních vazeb. Desítka tichomořských států, přestože se shodla na společném postupu, ale nakonec konsensus nenalezla.

Přispěl k tomu například i prezident Mikronésie David Panuelo, který před Wangovou návštěvou varoval lídry všech ostrovních zemí v Pacifiku, že podpis by je mohl zavléct do konfliktu mezi USA a Čínou.

Ostrovní země si podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové navíc uvědomují, že dohoda by znamenala zásadní odklon od tradičních spojenců, kterými jsou právě Spojené státy a Austrálie. Tyto mocnosti však tichomořské státy dlouhou dobu zanedbávaly, protože si byly jisté jejich loajalitou.

Nahrávám video

USA na řadě ostrovů například uzavřely svoje diplomatické úřady a omezily návštěvy vysoce postavených činitelů. Ochabujícího zájmu tak chtěla Čína využít.

Pekingu se ale nakonec podařilo prosadit řadu menších dohod na bilaterální úrovni, které mohou být základem pro další spolupráci. Detaily jednání však nejsou známé. Čína totiž bránila přístupu místních novinářů, což v mnoha státech vzbudilo rozruch.

Na povrch se ale přesto dostalo, že například Mikronésie a Fidži nesouhlasí s bezpečnostní dohodou kvůli tomu, že by mimo jiné Pekingu poskytly kontrolu nad jejich lovišti ryb. Pro státy, které často patří mezi nejchudší na světě, jsou však čínské zdroje přesto lákavé.

Ekonomika a geopolitika

Diplomatické úsilí asijské velmoci má dva rozměry. Pomáhá získat kontrolu nad ekonomikami těchto zemí a zároveň může zpřístupnit strategické pozice v Tichomoří. „Za druhé světové války byla kontrola nad nimi zásadní, pro přesuny vojsk a pro jejich zásobování,“ připomíná Šámalová. V případě dalšího vojenského konfliktu by měly ostrovy opět zásadní význam.

Šámalová přitom popisuje Pacifik jako „sud střelného prachu“. Ozbrojený konflikt může například rozpoutat napětí na Tchaj-wanu, kde Čína, ale také USA a jejich spojenci provádí intenzivní vojenská cvičení.

Přesto, že se nezdá, že by se Peking v krátkodobém výhledu rozhodl pro invazi na Tchaj-wan, může kvůli velké koncentraci armády dojít k nehodě, která by situaci eskalovala.

Spojenectví v OSN

Zásadní je v této souvislosti i blízkost Austrálie a Nového Zélandu. „Zejména pro Austrálii je alarmující bezpečnostní dohoda, kterou Čína uzavřela už v dubnu se Šalamounovými ostrovy,“ říká zpravodajka ČT. Dohoda umožňuje čínským válečným lodím na ostrovech kotvit. Canberra proto do oblasti také vyslala svoji ministryni zahraničí.

Velmocenského soutěžení si jsou podle zpravodajky vědomy i ostrovní země, které se z něj snaží vytěžit maximum. Například Fidži podepsalo významnou obchodní iniciativu s USA, ale následně podepsalo další tři obchodní dohody s Čínou. Nechce se tak jednoznačně vyhranit.

Agentura Reuters dodává, že diplomatické snahy Číny se zaměřují také na získání podpory tichomořských ostrovů při hlasování v OSN o otázkách Tchaj-wanu, Tibetu, Hongkongu, Sin-ťiangu nebo lidských práv. Jejich hlas má totiž stejnou váhu jako všech jiných států včetně velmocí.

Během Wangovy cesty se tak lídři států v Pacifiku museli zavázat, že se budou držet politiky jedné Číny, což v praxi znamená uznání nároků Pekingu na Tchaj-wan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...