Cizinci naverbovaní Ruskem popsali lsti i vidinu výdělku

Ruské úřady rekrutují cizince do své invaze na Ukrajinu prostřednictvím inzerátů na sociálních sítích. Cílí zejména na občany zemí globálního Jihu. Nabízí jim vysoké platy i další bonusy. Německá veřejnoprávní televize Deutsche Welle vyzpovídala dva cizince, kteří smlouvu o vstupu do armády podepsali. Oba muži přiznali, že byli motivováni možným zlepšením finanční situace a příslibem, že budou v ozbrojených silách fungovat jako pomocná síla v týlu. Místo toho skončili na frontové linii a následně v zajetí ukrajinské armády.

Jednadvacetiletý muž ze Srí Lanky se dozvěděl o možnosti vstupu do ruské armády od dalšího obyvatele ostrova. Ten mu řekl o podmínce, že pokud odslouží rok, získá pro sebe a své rodiče ruské občanství. „Řekl mi, že nebudu poslán na frontu, ale že budu sloužit pouze jako pomocník,“ sdělil mladý muž DW. Po podepsání smlouvy s ruským ministerstvem obrany byl ale muž poslán bojovat přímo na frontovou linii.

Smlouvu podepsal v únoru a ihned obdržel první platbu ve výši přibližně 59 tisíc korun. Dále mu byla slíbena měsíční výplata v částce 2300 dolarů (necelých šedesát osm tisíc korun) a další bonusy. Německé veřejnoprávní televizi řekl, že se „cítil pod tlakem podepsat kontrakt s armádou, aby mohl v Rusku získat legální status“.

V květnu byl zraněn a zajat ukrajinskými vojáky a následně převezen do nemocnice nedaleko fronty, kde souhlasil s rozhovorem pod podmínkou anonymity.

Peníze a ruské občanství jako motivace

Německé veřejnoprávní televizi řekl, že o pracovní vízum v Rusku přes pracovní agenturu usiloval z důvodu „špatné ekonomické situaci na Srí Lance“. Ekonomická krize se na ostrově zhoršila mimo jiné i v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Z důvodu ruské blokády ukrajinského exportu přes Černé moře se na Srí Lance zvedly ceny jídla i pohonných hmot.

V Rusku muž nejprve pracoval v řeznictví a poté, co mu vypršelo vízum, zůstal v Moskvě ilegálně ještě rok. Nakonec se rozhodl zapojit do řad ruských ozbrojených sil. Po dvouměsíčním nasazení ve vnitrozemí byl poslán na předměstí Ruskem okupovaného města Doněck.

Svému veliteli řekl, že „chce zpátky na Srí Lanku“, ale velitel mu odpověděl, „že to není možné a v případě porušení smlouvy mu hrozí patnáct let vězení“, svěřil se televizi. Než byl zraněn a zajat, strávil na frontě pět dnů. Muž také sdělil, že v jeho jednotce byli občané z Nepálu, Indie, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

Z taxikáře vojákem na frontové linii

Agentura Bloomberg napsala, že se Rusko snaží přinutit pracovníky a studenty ze zahraničí k tomu, aby vstoupili do ruské armády a bojovali proti Ukrajině. Verbovaní opakovaně sdělili, že by jim úřady neprodloužily víza, pokud by odmítli v armádě sloužit.

V červenci se Deutsche Welle podařilo vyzpovídat dalšího rekruta – pětatřicetiletého muže z Nepálu, který je držen ve vojenském vězení na západě Ukrajiny. Muž v minulosti pracoval jako taxikář a vydělával si okolo devíti tisíc korun měsíčně. Výplata mu nestačila na uživení sebe, ženy, dvou dětí a rodičů. Od přátel z Indie se dozvěděl, že v ruské armádě si může vydělat o dost více peněz.

V říjnu roku 2023 přijel Nepálec do Moskvy, kde podstoupil prohlídku a podepsal roční smlouvu. Spolu s dalšími šedesáti cizinci byl převezen do vojenského výcvikového střediska na okraji Moskvy. O zařízení, o němž americká televize CNN uvádí, že slouží pro výcvik zahraničních vojáků, hovořili i další cizinci naverbovaní Ruskem.

Nepálec vypověděl, že on a jeden Číňan byli původně nasazeni v ruském vnitrozemí, kde pracovali jako pomocníci v kuchyni. V jednotce bylo dvacet tři Nepálců a tři Indové, zbylých jedenáct členů jednotky byli Rusové. Sdělil, že spolu komunikovali pomocí hlasových překladačů.

O měsíc později byl převelen na pozice u Doněcka. Svého velitele neúspěšně požádal o návrat domů. O pár týdnů později byl v dubnu zajat ukrajinskými vojáky. Svěřil se, že když vojáky spatřil „sundal si svou helmu, vestu i zbraň, požádal je o pomoc a sdělil jim, že je z Nepálu“.

Ukrajinské zajetí

Na ukrajinském území je aktuálně drženo okolo deseti cizineckých vojáků. „Zajato bylo i pár dalších, ale ty zatím nebyli započteni do statistiky,“ řekl mluvčí oddělení válečných zajatců ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR Petro Jacenko.

Mezi zajatci jsou lidé pocházející ze Sierra Leone, Somálska, Srí Lanky, Nepálu a Kuby. „Jsou to většinou lidé z globálního Jihu, z chudých zemí. Například jeden Kubánec mi pověděl, že si doma vydělá jen asi sedm dolarů za měsíc,“ uvedl Jacenko. Dále sdělil, že Rusko rekrutuje cizince za pomoci inzerátů na sociálních sítích. „Často jim slibují práci ve firmách, a když dojde na službu v armádě, tvrdí, že budou nasazeni pouze ve vnitrozemí.“

Tento scénář byl potvrzen osmi cizinci, které vojenská služba přivedla v březnu na tiskovou konferenci v Kyjevě. Přítomní novináři byli ujištěni, že s nimi hovoří dobrovolně. Muž ze Sierry Leone sdělil, že bojoval ve válce ve své zemi, že byl zraněn a nemá v úmyslu jít do války znovu. Řekl, že cestoval do Ruska, protože mu byla slíbena práce na stavbě. Dodal ale, že ne všichni, kdo bojují na ruské straně, byli takto podvedeni.

Pomoc aktivistů a naděje na návrat do vlasti

Pokud jde o status těchto cizinců, vysvětluje Jacenko, „dokud proti nim nebude zahájeno soudní řízení, budou drženi v zajetí, stejně jako zajatí ruští vojáci“. Dosud nebyl žádný z nich propuštěn ani v rámci výměny vězňů, ani jiným způsobem.

„Některé země, zejména Srí Lanka a Nepál, mají zájem dostat své občany zpět,“ řekl Deutsche Welle mluvčí HUR. Nepálská vláda zakázala svým občanům cestovat do Ruska za prací poté, co vyzvala Rusko k ukončení náboru nepálských občanů. Policie v hlavním městě Káthmándú také zatkla osmnáct lidí, o nichž se domnívala, že jsou zapojeni do náboru obyvatel.

Aktivisté z ruské organizace pro lidská práva „Idite lesom“ („Projděte lesem“) pomáhají vojákům uprchnout. Pomoc se snaží především Rusům a Ukrajincům, kteří byli násilně odvedeni do Ruskem okupovaných ukrajinských oblastí. Poskytují ale pomoc i občanům dalších zemí. Zástupce organizace Ivan Čuviljajev v rozhovoru pro DW potvrdil, že aktivistům se mimo jiné podařilo pomoci uprchnout občanům z afrických zemí a Afganistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 42 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...