Členové WHO dosáhli předběžné dohody o řešení budoucích pandemií

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

„V zásadě jsme se dohodli,“ sdělila Amprouová a dodala, že delegáti se znovu sejdou v úterý 15. dubna v Ženevě, aby text doladili. Text také musí schválit všechny členské země organizace na květnovém shromáždění.

O dohodě, která by mohla posílit spolupráci před pandemiemi, při nich i po nich, začaly členské země organizace jednat poté, co WHO přiznala selhání při pandemii nemoci covid-19. Podle původních plánů měly státy dosáhnout shody nad textem nové úmluvy loni v květnu.

Schválení předběžné dohody předcházel téměř čtyřiadvacetihodinový diskusní maraton. Její schválení vyvolalo v sále několikaminutový nadšený potlesk. „Je to velmi dobrý signál. Jste součástí neuvěřitelného příběhu, který vzniká,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Spor okolo předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů

Jedním z hlavních sporných bodů třicetistránkového dokumentu je část, která definuje předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů souvisejících s pandemií, a to zejména ve prospěch rozvojových zemí, řeklo AFP několik zdrojů. Tato otázka byla jádrem stížností nejchudších zemí v době pandemie covidu-19, kdy tyto země viděly, jak si bohaté státy monopolizují dodávky vakcín a testů.

Řada zemí, kde je farmaceutický průmysl významnou součástí ekonomiky, se staví proti myšlence povinného předávání technologií a trvá na jeho dobrovolnosti. Podle jednoho z delegátů byl tento bod vyřešen, ale zatím ještě není k dispozici poslední verze textu.

Výkonný ředitel mezinárodní nevládní organizace Knowledge Ecology James Packard Love, který jednání pozorně sledoval, sdělil, že původní návrhy předložené generálním ředitelem byly poměrně ambiciózní, u konečného návrhu tomu ale tak není. I tak má podle něj dosažení dohody spoustu pozitivních stránek.

Michelle Childsová z nevládní organizace Iniciativa pro léky na opomíjené nemoci už v pátek AFP řekla, že dohoda o řešení pandemií nebude dokonalá a ne všechny ambice budou splněny, protože bude výsledkem kompromisu. Vytvoří však zásadní nový základ, na kterém bude možné stavět při záchraně životů při příštích celosvětových zdravotních krizích.

Spojené státy, které se k počátečním jednáním připojovaly pomalu, letos od diskusí odstoupily. Nový americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu nařídil vystoupení z WHO a zakázal účast na jednáních. Zdůvodnil to tím, že organizace podle něho špatně postupovala ohledně pandemie covidu-19 a ani nedokázala přijmout potřebné reformy. Trump také tvrdí, že pro USA členství znamená „nespravedlivě zatěžující platby“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...