Další krok na cestě Ukrajiny do EU. Začnou přístupové rozhovory

Nahrávám video

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

V zimě roku 2013 se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě sešly davy Ukrajinců, kteří si vybrali jinou cestu, než kterou chtěla tehdejší vláda – cestu na Západ, nikoliv na Východ. „Jsme na tomto náměstí, protože Evropa se řídí podle zákonů. A ty platí stejně pro prezidenta jako pro běžného občana,“ řekl tehdy demonstrant Vladimir.

Rozbuškou se pro Ukrajince stalo rozhodnutí tehdejší vlády pozastavit přípravy k podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Když zvláštní policejní jednotky Berkut začaly protesty násilně rozhánět, napětí vyvrcholilo bojem přímo na kyjevském náměstí. Dvacátého února 2014 neznámí snajpeři v aleji vedle Majdanu zavraždili nejméně stovku lidí.

Mohutné protesty nakonec vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

V červnu téhož roku Ukrajina rukou prezidenta Petra Porošenka podepsala ekonomickou část asociační dohody, čímž dokončila první dramatický krok k evropskému směřování. Do krvavých únorových událostí ale tato cesta nebyla tak zřejmá – podle průzkumů z přelomu let 2013 a 2014 si vstup do EU přálo 55 procent lidí, zbytek dotázaných dával přednost celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.

Cestu do EU komplikuje ruská agrese, zároveň ale zvedá podporu obyvatel

Rusko ale mezitím anektovalo Krym a rozpoutalo válku na východě Ukrajiny. „Podpis dohody nevyřeší problémy, ale znamená začátek velmi, velmi těžké práce. Dokud trvá válka, bude pro nás velmi těžké zvednout se na nohy,“ prohlásila tehdy expremiérka země Julija Tymošenková.

A válka se znovu v plné míře projevila v únoru 2022. Čtvrtý den ruské invaze Kyjev oficiálně podal žádost o členství v EU. O další čtyři měsíce později získala země kandidátský status a Evropská komise následně doporučila zahájit přístupová jednání.

Pro udržení svého postavení se musela Ukrajina zaměřit na reformní agendu mimo jiné v soudnictví a v boji proti korupci. A v úterý zemi čeká formální zahájení přístupových rozhovorů. „Jsou to skutečně historické okamžiky. Ukrajina je a bude součástí jednotné Evropy,“ komentoval vývoj současný prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podporu Ukrajinců pro členství v Unii ruská agrese viditelně posílila. V prvním roce invaze bylo pro vstup 91 procent dotázaných. V loňském roce toto číslo kleslo, ale jen o několik procent. Nejvýrazněji se podpora projevila na východě země, který míval s Moskvou silnější vazby. Ruské útoky na civilní budovy za bílého dne tento trend posílily.

Proces vstupu může trvat pět i deset let, říká bruselský zpravodaj

Nehledě na svůj formální ráz jsou rozhovory důležitým krokem, který odstartuje další, těsnější etapu vztahů mezi Kyjevem a Bruselem. Potenciální překážku ale může i poté představovat nejasný postoj Maďarska. I proto unijní představitelé zvolili termín do 1. července, kdy předsednictví v Radě přebírá právě Budapešť. Mezi diplomaty se objevily obavy, že Maďarsko by nemuselo na jednání s Ukrajinou klást odpovídající důraz.

Úterkem začínají přístupové rozhovory a měsíce trvající proces takzvaného sceeningu, kdy bude Evropská komise posuzovat a porovnávat evropské právo s tím ukrajinským a hledat, co musí země doplnit. Pak se teprve začnou řešit konkrétní témata sloučená do kapitol neboli clustrů. Rozhodnutí o zahájení jednání o jednotlivých souborech témat i jejich uzavření ale musí jednomyslně odsouhlasit všechny členské státy.

„To je proces, který může trvat roky, klidně pět, možná deset let. Je těžké odhadovat, jak se dlouhodobě promění politické nastavení jak v Kyjevě, tak na úrovni členských zemí,“ přiblížil zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Některé země, mezi nimi například Nizozemsko, už nyní avizovaly, že budou ke vstupu Ukrajiny skeptické a budou vyžadovat výjimky, což bude termín vstupu oddalovat, doplnil Obrovský.

Ukrajině cestu ke členství v Unii komplikují dlouhodobé problémy, jako je korupce, velký vliv oligarchů na politiku nebo kvalita státní správy. Evropská komise tak nyní pracuje na tom, aby na Ukrajině byla zajištěna vláda práva, a snaží se zemi posunout k reformám v nezávislosti justice, omezení lobbingu nebo zajištění fungování svobodných pluralitních médií a ochrany národnostních menšin.

„Ukrajina má před sebou dlouhou cestu, bude muset vyjednávat v celé řadě oblastí, bude muset přijmout velké množství evropských norem do svého práva a celou věc bude ovlivňovat průběh ruské agrese,“ shrnuje zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...