Dánsko a Švédsko řeší, jak zakázat protesty spojené s pálením koránu. Bojí se o bezpečnost

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Dánská vláda argumentuje obavami o bezpečnost. Prozkoumat chce možnost zásahu v situacích, kdy „jsou uráženy jiné země, kultury a náboženství“, přiblížilo ministerstvo zahraničí. „Musí se tak samozřejmě dít v rámci ústavně chráněné svobody projevu a způsobem, který nic nezmění na tom, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ zdůraznil úřad.

Několik nedávných protestů zahrnujících pálení koránu vyvolalo diplomatické napětí na celém Blízkém východě a v obou severských zemích. Řada blízkovýchodních států si po incidentech předvolala švédské a dánské velvyslance, v Bagdádu dokonce demonstranti vnikli na švédské velvyslanectví.

Provokace s vážnými dopady

Dánská vláda poznamenala, že protesty „dosáhly úrovně, kdy je Dánsko v mnoha částech světa napříč kontinenty vnímáno jako země, která napomáhá urážkám a znevažování kultur, náboženství a tradic jiných zemí“. Hlavním účelem pálení koránu v Dánsku podle ní byla „provokace“, která může mít závažné důsledky.

Možné kroky zvažuje i Stockholm. Švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že je v úzkém kontaktu s dánskou premiérkou Frederiksenovou. „Také jsme již začali analyzovat právní situaci…, abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů ve Švédsku i ve světě,“ uvedl Kristersson v příspěvku na Instagramu.

V pondělí se dva muži pokusili spálit korán před švédským parlamentem. Knihu nejdříve pošlapali a pak zapálili několik stránek. U parlamentu se sešlo také několik odpůrců jejich počínání. Jedním ze dvou mužů byl irácký uprchlík Salwan Momika, který spálil korán před největší švédskou mešitou na konci června.

Podle švédského tisku muži nahlásili více podobných akcí v příštích dnech. „Spálím to (korán) vícekrát, než to zakážete,“ cituje agentura AFP dalšího aktivistu iráckého původu Salwana Nadžema, podle kterého je kniha jen kusem papíru.

Švédský kabinet dříve tento měsíc oznámil, že zjistí, zda je možné změnit zákon o veřejném pořádku, aby policie mohla zastavit demonstrace, které znamenají ohrožení pro bezpečnost země.

Švédská vláda ve čtvrtek v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci nařídila patnácti vládním agenturám, včetně ozbrojených sil i několika donucovacích orgánů, posílit schopnost země předcházet terorismu. Oznámení přišlo den poté, co vláda uvedla, že země se stala terčem dezinformačních kampaní podporovaných Ruskem, které mají vyvolat zdání, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu.

Pro Švédsko jsou protesty zahrnující pálení koránu problémové i kvůli jeho snahám o členství v NATO. Ankara schválení tohoto kroku podmiňuje ráznějším přístupem Švédska vůči extremistům.

Turecko a Maďarsko jsou poslední dvě země Aliance, které ještě neratifikovaly přijetí této skandinávské země. Šéf turecké diplomacie Fidan v pátek po schůzce se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártem řekl, že turecký parlament švédskou žádost o vstup do NATO projedná v říjnu, na své první řádné schůzi po letní pauze.

Nahrávám video

Spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň ze švédské Lundské univerzity uvedl v Horizontu ČT24, že přibývající incidenty pálení koránu souvisí s tureckým schvalováním žádosti Švédska o vstupu do NATO. „Protože se ukázalo, že tyto incidenty mají značný mezinárodní význam.“

Připomenul, že ke stejným činům došlo i před třemi lety a vyšly naprázdno za minimální pozornosti. V politické rovině se Švédsko snaží ukázat Turecku, že podniká kroky, aby věc dostalo pod kontrolu. Pak je ovšem i právní rovina. Již před časem došlo ve dvou případech k zákazu pálení a nyní se zkoumá, zda byl legální. Ve Švédsku totiž není trestné pálit knihy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...