Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.

Bezprecedentní blackout postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí po poledni místního času. V některých oblastech se situace začala lepšit kolem sedmnácté hodiny a asi ve dvacet tři hodin španělský premiér Pedro Sánchez sdělil, že dodávky elektřiny jsou obnovené z téměř padesáti procent. V úterý v sedm hodin ráno energetická společnost oznámila, že situace v dodávkách je v normálu z 99,95 procenta.

V mnoha oblastech Španělska nicméně přetrvávají problémy v železniční dopravě. Společnost Renfe v úterý dopoledne informovala, že jsou stále omezeny spoje z Madridu do několika měst na severu, západě a jihozápadě země. Postupně se obnovuje provoz na tratích z metropole do Barcelony, Valencie, Sevilly či Málagy. V severošpanělské Galicii ale například vlaky společnosti Renfe nejezdí vůbec. Vysokorychlostní vlaky mezi Barcelonou a Madridem jezdí, ale mají zpoždění, napsala hodinu před polednem agentura EFE.

Madridské metro zahájilo provoz v osm ráno s výjimkou jedné linky, v 10:42 bylo oznámeno, že už jezdí i tato linka. Deník El País v úterý napsal, že pondělní výpadek zastavil 44 souprav madridského metra v tunelech, z nichž muselo být evakuováno 150 tisíc lidí.

Barcelonské metro, které kvůli výjimečné situaci fungovalo v omezeném provozu celou noc, nad ránem už mělo v úplném provozu všechny linky. Nicméně příměstské vlaky do Barcelony se kolem 06:30 zcela zastavily, krátce před polednem místní úřady oznámily, že začaly jezdit první spoje, stále ale v omezeném režimu.

Situace ve španělské Valencii den po výpadku proudu
Zdroj: Reuters/Miguel Gutierrez

Problémy v telekomunikacích

Výpadek elektřiny způsobil v pondělí problémy také v telekomunikacích. V úterý dopoledne společnost Vodafone oznámila, že obnovila mobilní služby 95 procentům zákazníků, firma Telefónica vrátila do normálu služby z devadesáti procent. Situace ale není stejná ve všech regionech, například v Galicii jsou mobilní služby obnoveny jen asi z poloviny, zatímco v Madridu či Baskicku jsou téměř stoprocentní. Právě Baskicku se díky dodávkám elektřiny ze sousední Francie podařilo s výpadkem vypořádat nejrychleji.

Blackout postihl pouze pevninské Španělsko, Baleárské a Kanárské ostrovy výpadek elektřiny v pondělí nezaznamenaly. Nicméně v pondělí večer vláda Kanárských ostrovů aktivovala nouzový plán kvůli výpadku mobilních sítí, jejichž provoz se podařilo obnovit z 99 procent až v úterý ráno.

Výpadky zasáhly i Portugalsko. Vláda země v úterý před devátou hodinou ranní oznámila, že všechny dodávky elektřiny byly již obnoveny. Vlaky už jezdí normálně, dodala podle agentury Reuters. Téměř normálně začalo jezdit také metro v Lisabonu a fungují také letiště a přístavy. Provozovatel distribuční sítě REN brzo ráno uvedl, že se mu podařilo uvést všechny rozvodny do provozu ještě před půlnocí.

Premiér Sánchez o příčinách blackoutu zatím nechce spekulovat. Uvedl ale, že v pondělí Španělsko náhle přišlo o patnáct gigawattů energie během pouhých pěti vteřin. Co tuto ztrátu způsobilo, je podle Sáncheze předmětem vyšetřování.

Lídr největší španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijóo kritizoval premiéra Sáncheze za to, že nevyhlásil v pondělí okamžitě po blackoutu nouzový stav v celé zemi. Podle šéfa Lidové strany Feijóa nebylo správné, že vláda aktivovala nouzový plán jen v autonomních regionech, které o to požádaly.

Soudce José Luis Calama ze speciálního soudu, který vyšetřuje například teroristické činy, vyzval národní kybernetický úřad a také energetickou společnost Red Eléctrica, aby do deseti dnů vypracovaly zprávy, v nichž uvedou možné příčiny blackoutu. O podobnou zprávu soud požádal i policejní ředitelství.

Nahrávám video

Vzácný meteorologický jev ani kyberútok za výpadek nemohl

Distribuční síť REN v průběhu pondělního odpoledne dle agentury Reuters informovala také o tom, že výpadek způsobil vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí. Tuto zprávu ale zmíněná agentura později stáhla.

Podle ředitele sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS Miroslava Šuly je příčina události stále v šetření a ještě nějakou dobu známá nebude. „Sejde se k tomu mezinárodní expertní tým, který bude poruchu vyhodnocovat a dá k tomu nějaké stanovisko a případně i nějaká nápravná opatření, aby se to už neopakovalo,“ popsal a dodal, že se jedná o jednu z nejzávažnějších poruch za posledních dvacet let.

Nahrávám video

Španělská energetická společnost Red Eléctrica uvedla, že na základě předběžného šetření vylučuje jako příčinu blackoutu kybernetický útok. „Dnes (v úterý) ráno jsme došli k závěru, že nešlo o žádné vniknutí do řídicích systémů elektrické sítě,“ oznámila firma, která má na starost elektrickou infrastrukturu v zemi. Dodala ale, že „toto nejsou definitivní závěry“ a že příčiny se vyšetřují. Před výpadkem byl systém stabilní a zabezpečený, informovala Red Eléctrica.

Kybernetický útok již předtím označili za nepravděpodobný i experti oslovení deníkem El País, podle nichž by byla koordinace tak rozsáhlého a synchronizovaného útoku extrémně složitá.

Někteří uvádějí, že výpadek mohla způsobit „náhlá změna teplot“ ve vnitrozemí, jiní tvrdí, že incident mohl vyvolat silný vítr. Obě možnosti jsou ale velmi nepravděpodobné, řekl meteorolog Mario Picazo deníku El Periódico.

Připravenost sítě

Podle Šuly je práce na obnově dodávek při výpadku podobného rozsahu velmi náročná. „Musí se zjistit, jaké zdroje jsou k dispozici, v jakém stavu je síť a poté postupně probíhá obnova napájení v jednotlivých uzlech soustavy. To znamená, že se připojí nějaký zdroj, potom se k tomu připojí nějaká spotřeba a poté další zdroj a takto se to postupně po malých krocích obnovuje v celé síti,“ popsal postup práce.

Pro podobné případy jsou podle Šuly připraveny plány obnovy, které určují postup a strategii toho, jakým způsobem se napětí a zásobování elektrickou energií bude obnovovat. „Těch způsobů je více. Máme některé elektrárny, které jsou schopny najet ze stavu bez napětí (...). Většinou jsou to vodní elektrárny,“ upřesnil a dodal, že další možností je využití napětí ze zahraničí, k čemuž došlo právě v případě Španělska, kde pomáhaly státy jako Francie a Maroko.

Jak podobným situacím předejít, pak řeší plán obrany. „Na to je celá řada nařízení a postupů, které musí každý provozovatel přenosové soustavy dodržovat,“ uzavřel Šula.

Po požáru, který 20. března vyřadil z provozu britské letiště Heathrow, se jednalo o druhý vážný výpadek proudu v Evropě během necelých šesti týdnů, uvedla agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...