Pedro Sánchez

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 220 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům. Španělsko i Francie kvůli požárům požádaly o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou v jeho zemi nasazeny vedle českých a slovenských vrtulníků i čtyři hasicí letadla z Chorvatska a Portugalska. V Itálii hoří na Sicílii, kde zemřel jeden hasič, a v Kalábrii. Požáry zuří i v Turecku a Řecku. Jen ve Španělsku a ve Francii plameny donutily k evakuaci dohromady přes dvě stě tisíc lidí.

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.

Španělská vláda uzavřela vzdušný prostor své země pro všechny lety, které souvisejí s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Vláda v Madridu rozhodnutí zdůvodňuje tím, že se konfliktu nechce žádným způsobem účastnit.

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.

Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států, tvrdí mluvčí Bílého domu Karline Leavittová. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Madrid měl s USA spolupracovat ve válce. Vyjádření přichází den poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Na podporu Španělska se vyjádřili představitelé Evropské unie.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí ve Španělsku zaplatit internetovým médiím 479 milionů eur (11,5 miliardy korun). Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se Meta dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Informuje o tom agentura Reuters. Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.