NATO kvůli dronům v Dánsku zvýší bdělost v Baltském moři

Dánsko ohlásilo další nelegální přelet jednoho nebo více neidentifikovaných dronů nad místním letištěm, tentokrát nad leteckou základnou Karup, která je podle agentury AFP největší vojenskou základnou v zemi. Severoatlantická aliance v reakci oznámila, že zvýší svou bdělost v Baltském moři. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta větší přítomnost bezpilotních letounů nad svým územím pozoruje také Německo.

„Ještě více zvýšíme v Baltském moři ostražitost pomocí nových prostředků působících v různých oblastech,“ uvedlo podle Reuters v sobotním prohlášení NATO. V oblasti posílí průzkum, sledování, zpravodajskou činnost a nasadí zde nejméně jednu protiletadlovou fregatu. Které země poskytují dodatečné prostředky, mluvčí NATO odmítl upřesnit.

Aliance tak posílí svou misi Baltská stráž (Baltic Sentry) zahájenou v lednu v reakci na sérii poškození elektronických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů na dně Baltského moře. NATO tento měsíc zahájilo také misi Východní stráž (Eastern Sentry), jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance po vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru.

K přeletu dalších dronů nad Dánskem došlo v pátek večer. „Mohu potvrdit, že kolem 20:15 došlo k incidentu, který trval několik hodin. Jeden nebo dva drony byly pozorovány vně letecké základny Karup a nad ní,“ řekl AFP zástupce policie Simon Skelsjaer. „Nesestřelili jsme je,“ dodal s tím, že policie se k původu dronů nemůže vyjádřit.

Podle agentury Ritzau se policie rozhodla o incidentu informovat veřejnost až v sobotu ráno. Základna v Karupu sdílí své ranveje s letištěm Midtjylland, které bylo krátce uzavřeno, ale žádných komerčních letů se to nedotklo, protože nebyly žádné plánovány, řekl Skelsjaer.

Již několikátý incident

Dánsko tento týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Například předchozí dvě noci musel být kvůli výskytu dronů dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu Dánska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve spojila přítomnost dronů, kvůli kterým se muselo v pondělí uzavřít i kodaňské letiště, s podezřelými aktivitami ruských dronů v celé Evropě. Moskva toto tvrzení důrazně odmítla. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že není pochyb o tom, že incidenty s drony jsou dílem profesionálního aktéra, nejsou ale podle něj důkazy o spojitosti s Ruskem.

Expert: Je potřeba změnit přístup

Podle brigádního generála v záloze Františka Mičánka přístup Dánska proti dronům nezasahovat bude fungovat jen tak dlouho, než tento stroj zaútočí nebo kvůli poruše spadne například na sklad paliv. „Přístup, který máme, že akceptujeme, že někdo létá uvnitř, abychom neeskalovali, je dle mého názoru potřeba velmi rychle změnit,“ uvedl.

Nahrávám video

Je podle něj nutné ukázat, že dron na zakázaném území lze zlikvidovat a zjistit, komu patří. To označuje za náročné, protože drony jsou relativně dostupné. „Tak jako u kybernetických útoků je vždy těžké dokázat, kdo za tím stál,“ řekl. I proto se k tomu země jako Rusko dle něj uchylují.

Roje dronů v Německu

Dronům čelí také Německo. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta úřady pozorují zvýšenou přítomnost bezpilotních letounů nad různými částmi země. Jde údajně o drony s takzvanými pevnými křídly, které jsou větší a není možné je koupit v běžném obchodě.

Nahrávám video

„Také pozorujeme roje dronů. Ty se objevují v situacích, kdy je zjevné, že se jedná o plánovanou akci. Protože takové roje se obvykle nepoužívají při soukromých akcích. Můžeme proto říct, že existuje hrozba, kterou rozhodně můžeme vyhodnotit jako vysokou,“ sdělil ministr s tím, že se země musí připravit na ochranu kritické infrastruktury.

Také prohlásil, že dosud zaznamenané incidenty by mohly být snahou o sabotáž nebo o špionáž.

Šedivý: Na destabilizaci má zájem jen Rusko

„V žádném případě to není náhoda,“ odmítl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý variantu, že by výskyt dronů nad několika zeměmi i v posledních týdnech nebyl koordinovanou akcí. „Je to čím dál tím častější a je zcela zřejmé, jak říkají Dánové i Němci, že to nejsou drony vypouštěné laiky, ale jde o akci koordinovanou a technicky zvládnutou,“ řekl.

První analytické závěry podle něj hovoří o tom, že jde o stroje ruského typu, které se vypouští z oblasti Baltského moře poblíž Dánska, Norska a Německa. Ačkoliv jde zatím o spekulace, Šedivý je toho názoru, že jediným státem, který má na destabilizaci situace zájem, je nyní Rusko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...