Duda podepíše sporný zákon o holocaustu. Pošle ho ale i ústavním soudcům

Nahrávám video

Polský prezident Andrzej Duda podepíše kontroverzní zákon, který hrozí vězením za připisování odpovědnosti za holocaust polskému národu či státu. Zároveň se ale rozhodl, že pošle zákon k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova a zda ustanovení hrozící trestem vězení nejsou příliš vágně formulovaná. Polský zákon kritizuje hlavně Izrael, ale i USA nebo Ukrajina.

„My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu,“ prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby v Polsku byl tolerován antisemitismus a nesnášenlivost.

Nový zákon z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o připomínání holocaustu se vztahuje zejména k období druhé světové války. Žalobcem má být prokurátor z Institutu národní paměti. Za používání termínu „polský koncentrační tábor“ legislativa umožňuje udělit až tříletý trest vězení. Norma zdůrazňuje, že tábory smrti na polském území stavělo nacistické Německo.

Odpůrci říkají, že zákon je tak široce formulovaný, že by to mohlo vést ke snaze postihnout každého, kdo bude mluvit o vině jednotlivců – Poláků na masakrech.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Trest za pouhý náznak

Postih by pak čekal i ty, kteří by jen naznačili, že polský stát s nacisty kolaboroval. Výjimkou jsou umělecká a vědecká díla. „Jde o náš národní zájem. Po mnoho let byla historie překrucována. Tento zákon nám přináší pravdu a vrací důstojnost,“ uvedl předseda polského senátu Stanislaw Karczewski.

Ve stejném duchu se o víkendu vyjádřil i nejvlivnější muž v Polsku, lídr PiS Jaroslaw Kaczyński, jenž naléhal na prezidenta, aby normu podepsal. 

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

„Z pohledu prezidenta je to taktický krok. Snažil se uklidnit situaci, ale je pravda, že jakmile zákon vyjde ve sbírce zákonů, tak začne platit, a to i po dobu projednávání ústavním soudem,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Kontroverzní zákon prošel polským senátem minulý týden. Podle Izraele zkresluje diskusi o holocaustu a zbavuje Poláky veškeré viny za smrt Židů. Varšava tyto námitky nepřipouští. Diplomatické vztahy se tak ocitly na bodu mrazu.

V Izraeli se zatím k Dudovu rozhodnutí vyjádřilo ministerstvo zahraničí ve smyslu toho, že chová naději, že ještě před ukončením procedury „bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona“.

Polská vláda dokonce kvůli sporu zrušila plánovanou návštěvu izraelského ministra školství Naftaliho Bennetta, který patří k hlasitým kritikům nové legislativy. „Polská vláda zrušila mou návštěvu, protože jsem se zmínil o polské odpovědnosti za vraždu asi 200 tisíc Židů při holocaustu. Jsem poctěn,“ reagoval Bennett.

Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Kritika přišla z USA, Unie i Ukrajiny

Před dopady nového zákona varovaly Poláky i Spojené státy, podle nichž by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh legislativy přehodnotilo.

K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Do debaty o kontroverzním zákoně se zapojilo rovněž Německo. „Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 27 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 12 hhodinami
Načítání...