Důkazy o utlačování Ujgurů v Číně na veřejnost unikly v době, kdy je v zemi komisařka OSN pro lidská práva

Nahrávám video

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Pět tisíc fotek Ujgurů z roku 2018, které unikly z policejního počítače v Sin-ťiangu s dokumenty ukazuje, jak Čína využívá takzvané převýchovné tábory a formální věznice jako související systémy. Jsou důkazem politiky zaměřené na likvidaci ujgurské identity, kultury a muslimské víry. Obsahují přísné tresty a policejní instrukce včetně pokynu zastřelit každého, kdo se pokusí uprchnout.

Na veřejnost se dostávají ve chvíli, kdy do Číny přijela vysoká komisařka OSN pro lidská práva, která navštíví také Sin-ťiang. Cesta je kontroverzní a kritizovaná, protože je v režii čínských úřadů, což znemožňuje věrohodné šetření. „Vzhledem k dopadům epidemie bude mít návštěva uzavřený charakter. Obě strany se dohodly, že nebudou organizovat návštěvy s novináři,“ informoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Jako záminka pro pronásledování Ujgurů slouží obvinění z terorismu, několik útoků mají na svědomí. Stačí praktikování islámu, pokrývka hlavy nebo vous. To potvrzují i svědectví bývalých vězňů a jejich příbuzných. ČT v minulosti zdokumentovala svědectví muže v exilu, kterému uvěznili 12 členů rodiny. S fotkami otce ho státní bezpečnost vydírala, aby donášel na členy komunity. „V životě jsem neviděl tátu bez pokrývky hlavy a vousu. V očích měl zoufalství. Video mě rozbrečelo, měsíce jsem nespal,“ řekl Afumetto Retepu, Ujgur žijící v Japonsku.

Dokumenty odhalují i řetězec velení, který sahá až k vůdci Si Ťin-pchingovi. V minulosti unikly na veřejnost jiné materiály, které dokazují, že Si Ťin-pching nařídil v Sin-ťiangu nelítostný přístup.

Čína v domácí politice únik vůbec neřeší

Podle sinologa Ondřeje Kučery se v Číně únik důkazů řeší pouze z hlediska zahraniční politiky. „Pro vládnoucí stranu je velice jednoduché říct, že je to účelový únik a přesné načasování příjezdu komisařky je jen manipulační návštěvou. Směrem dovnitř, v domácí politice, o tom čínská vláda vůbec nereferuje, aspoň jsem to nezaznamenal,“ tvrdil Kučera ve vysílání Horizontu ČT24.

Systém utlačování je sofistikovaný v tom, že vytipovává ty osoby, které považuje za reálné riziko. „V současné době si vedení uvědomilo, že je pro ně špatné PR, fungovat způsobem, kdy se lidé zavírají plošně a neefektivně. Čína systém tedy v posledních letech modifikuje a to hodlá ukázat i komisařce, že došlo v určitém smyslu k zlepšení a že už nedochází k nehumánnímu a masovému zatýkání lidí a posílání na převýchovu.“

„Ovšem v počáteční době, kdy ten systém vznikal, tak zavíral osoby bez rozdílu, to znamená, že pokud došlo k udání, tak taková osoba byla zadržena a převezena na nějakou formu 'vzdělávání', jak se tomu v Číně říká,“ vysvětluje sinolog.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...