Erdogan má skvělý vztah s Kurdy, myslí si Trump po schůzce s tureckým prezidentem

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Trump po jednání uvedl, že má s tureckým prezidentem skvělé vztahy a ocenil spolupráci v oblasti boje proti terorismu. Turecko považuje za skvělého spojence v rámci NATO. Erdogana pochválil za zvýšené příspěvky do rozpočtu Aliance.

Už před jednáním Trump zdůraznil, že Erdogan si v regionu vysloužil respekt a že ho s tureckým prezidentem pojí velmi dobré přátelství. 

Pokud jde o situaci v Sýrii, příměří považuje šéf Bílého domu za komplikované, nicméně fungující. Sám si myslí, že USA mají skvělý vztah s Kurdy a stejně tak Erdogan. Doufá také, že se podaří vyřešit situaci kolem dodávek ruského raketového systému S-400 Turecku, obchod označil pro USA za problémový. Ekonomické vztahy mezi USA a Tureckem podle něj mají obrovský potenciál.

Na dodávce systému S-400 se Ankara s Moskvou dohodla v září 2017, kontrakt měl hodnotu 2,5 miliardy dolarů. Dodávka začala v červenci. Pentagon Turecku nabízel jako alternativu srovnatelný systém Patriot, nesouhlasil ale s přenesením části výroby do Turecka. Rusko se naopak k takovému kroku zavázalo.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na návštěvě USA
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Erdogan označil rozhovor s Trumpem za upřímný. Při té příležitosti hájil vpád do Sýrie, který podle něj učinil přítrž separatistům ze zakázané Kurdské strany pracujících (PKK). Zdůraznil, že Turecko nemá problém s Kurdy, jen s teroristy, za něž považuje i kurdské milice YPG.

Turecko podle něj drží za mřížemi více než dvě stě bojovníků Islámského státu. Apeloval na země, odkud radikálové přišli, aby si bojovníky převzaly. Trump k tomu řekl, že Evropa by měla „do značné míry“ pokrýt náklady spojené se syrskými uprchlíky.

Situaci kolem dodávek ruských systémů a amerických stíhaček F-35 podle Erdogana vyřeší jen dialog.

 Turecko v říjnu zahájilo ofenzivu proti Kurdům na severu Sýrie, aby je vytlačilo z blízkosti své jižní hranice. Do takzvaného bezpečného pásma chce přemístit miliony uprchlíků, kteří utekli před krvavou občanskou vákou do Turecka.

Šéfové diplomacií unijních států odsoudili tureckou vojenskou akci jako tažení proti místním Kurdům a shodli se na zastavení dodávek zbraní Ankaře.

Trump ještě před začátkem turecké intervence nechal z oblasti stáhnout americké vojáky, čímž si vysloužil kritiku od svých spojenců v Evropě i některých republikánů. Kurdští ozbrojenci totiž do té doby patřili mezi klíčové spojence USA v boji proti Islámskému státu. Trump pak proti Turecku zavedl sankce, krátce nato je však zrušil. 

Ankara totiž uzavřela dohody s USA a s Ruskem o příměří. Jejich cílem bylo dosáhnout stažení kurdských milic YPG až 30 kilometrů od hranice. Erdogan nyní tvrdí, že Kurdové v oblasti stále jsou, takže USA ani Rusko neplní své závazky z uzavřených říjnových dohod.

Turecký prezident ve Washingtonu znovu otevřel téma dlouhodobého požadavku Ankary týkajícího se duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Turecko žádá roky o jeho vydání. Gülenovi a jeho hnutí připisuje odpovědnost za pokus o puč v Turecku v roce 2016. Podle Erdogana je nepřijatelné, že duchovní stále zůstává na americké půdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...