Erdogan navštívil okupovanou část Kypru, vysloužil si kritiku od Řeků i některých tamních Turků

Nahrávám video

Další ohrožení budoucího soužití kyperských Řeků a Turků – ostrov navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozlítil tak nejen řeckou, ale i tureckou část obyvatel, kteří touží po sjednocení ostrova. Namísto cesty ke společnému federálnímu státu podle plánů OSN Ankara znovu připomíná svůj záměr existence obou států.

Do okupovaného území mezinárodním společenstvím neuznávané republiky přijel Erdogan s velkou pompou. Při té příležitosti se do řecké části opřel ohledně sporů o nerostná naleziště.

„Snaží se vyhnout jednání s kyperskými Turky ohledně uhlovodíkových zdrojů. Jakožto garant nemůžeme už ani my, ani Severokyperská turecká republika tolerovat tyto diplomatické hry,“ uvedl.  

Vojenská přehlídka se konala nedaleko demilitarizované nárazníkové zóny, takzvané zelené linie, kterou po střetech Turků a Řeků hlídá od roku 1964 OSN. Nešlo jen o symbolickou ukázku moci, Erdogan v rozděleném hlavním městě ostrova slavnostně otevřel nemocnici.

Kritika od Řeků i některých kyperských Turků

Na východě zase turecký prezident navštívil bývalé luxusní turistické středisko Varoša, které Řekové opustili po tureckém vpádu v sedmdesátých letech a které Turci plánují znovu otevřít. „Nyní musíme přestřihnout vlastní pupeční šňůru. Krokem, který dnes podnikáme v uzavřené Varoše, začíná nový proces,“ prohlásil v místě.

Návštěva vyvolala kritiku mezi řeckým obyvatelstvem, ale i u některých kyperských Turků, kteří raději než další rozdělování chtějí vidět proces smíření a sjednocení.

„Chceme žít v mírumilovné a stabilní zemi demokratickým způsobem. Vždy jsme dávali velmi najevo, že toho lze dosáhnout dialogem a usmířením, ne skrz vměšování se do našich záležitostí,“ říká například aktivista Kemal Baykalli.

Severní Kypr uznává pouze Turecko

Do věci se před časem jako mediátor vložil i Egypt, který na společných summitech povzbuzuje hráče táhlého konfliktu k paktu o míru. „Trilaterální spolupráce je základem míru, stability a prosperity. Základem, který Řecko, Egypt a Kypr dlouhodobě dodržují,“ domnívá se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Severní Kypr uznává jen Ankara, a i když se snaží o vstup do EU, de facto okupuje část jednoho z jejích členů. OSN se od vyhrocení situace po roce 1974 snaží o zprostředkování jednání mezi oběma stranami ve snaze vytvořit společný federální stát obou národů. Poslední rozhovory ztroskotaly v roce 2017.

Erdoganova návštěva a znovupřipomenutí tureckého požadavku existence dvou států ale společnou kyperskou budoucnost znovu ohrozily. 

  • V 16. století získala Kypr Osmanská říše. V roce 1878 se ostrov dostal pod kontrolu Britů, kteří se tam udrželi do roku 1960.
  • Po získání nezávislosti se Kypr stal v roce 1961 součástí Commonwealthu. Rok po získání nezávislosti se současně rozhořel konflikt mezi Řeky a Turky. Mezi oběma národy byla OSN stanovena nárazníková zóna – takzvaná zelená linie. V roce 1974 proběhl v jižní (řecké) části ostrova vojenský puč, který mohl vést i k jejímu spojení s Řeckem. Turecko odpovědělo invazí na severovýchodní část ostrova. Byl ustanoven separatistický stát, který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou, jež byla doposud uznána pouze Tureckem. Oba státy stále odděluje „zelená linie“ hlídaná vojsky OSN. 
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...