Estonsko se povinné vojenské službě žen nevyhne, říká šéfka obranné agentury

Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.

Rannaveskiová ve čtvrtečním pořadu „Uudis+“ stanice Vikerraadio komentovala návrh bývalého předsedy Nejvyššího soudu Raita Marusteho rozšířit povinnou vojenskou službu i na ženy.

Uvedla, že ačkoli jsou dnes k odvodu povoláváni pouze muži, je stále zřejmější, že porodnost je příliš nízká na to, aby tento systém mohl v budoucnu pokračovat. Zatímco v předchozích generacích se každý rok rodilo až patnáct tisíc chlapců, nyní jejich počet klesl na čtyři až pět tisíc. „Je zřejmé, že z těchto mladých lidí rozhodně nedokážeme naplnit 4100 míst, s nimiž počítají obranné plány. Do roku 2040 už bude problém velmi zřetelný – nebudeme schopni těchto 4100 míst obsadit,“ uvedla Rannaveskiová.

Anu Rannaveski
Zdroj: Ministry of Defense

Maruste upozornil, že řada rolí v moderní obraně státu nevyžaduje fyzickou sílu, což umožňuje rozšířit brannou povinnost na obě pohlaví.

Rannaveskiová se domnívá, že každý estonský občan má povinnost bránit nezávislost Estonska. „Rozhodně doufám, že otázkou je spíše kdy, nikoli zda,“ uvedla ředitelka KRA.

Kvantita versus kvalita

Pokud se podmínky nezmění, Estonsko by si dalších čtrnáct let mohlo vystačit pouze s mladými muži. Ředitelka KRA však uvedla, že už nyní je nutné přemýšlet o tom, co bude následovat.

Pokud se rodí méně chlapců, mohlo by to také znamenat, že bude nutné povolávat do služby muže s horším zdravotním stavem. „Zároveň to ale neznamená, že můžeme snížit zdravotní požadavky. Pokud mají mladí lidé různé zdravotní problémy, musely by se jimi začít zabývat ozbrojené síly,“ dodala.

Noví branci do estonské armády (červenec 2025)
Zdroj: Julius Air Kull/mil.ee

Od roku 2023 je výuka národní obrany povinná pro studenty nastupující na střední školy. Rannaveskiová uvedla, že jde o významný krok vpřed, který mladým lidem, a zejména dívkám, pomáhá začít přemýšlet o vojenské službě.

Do vojenské služby nastupuje méně žen

V posledních letech počet žen nastupujících k vojenské službě klesá. Loni jich do služby nastoupilo 45, v roce 2024 to bylo 49, v roce 2023 padesát a v roce 2022 šedesát. Podle Rannaveskiové však dívky nastupující k vojenské službě obecně vykazují vyšší motivaci než řada mladých mužů.

Advokátka a členka Obranné ligy Karin Madissonová podporuje povinnou vojenskou službu žen, domnívá se ale, že fyzické požadavky pro vstup do jednotek územní obrany jsou příliš vysoké. „Ne každý musí skládat stejný test fyzické zdatnosti se stejnými požadavky. Brannou povinnost bychom mohli vymezit mnohem šířeji, pokud bychom od každého nevyžadovali vojenský výcvik,“ uvedla.

Madissonová dodala, že ženy by mohly v obranných silách plnit i jiné úkoly. „Patří mezi ně například logistika a zdravotnictví. Každý člověk by mohl mít místo, kde by mohl přispět. Ve skutečnosti to dnes lidem neumíme nabídnout. Pokud jsou chlapci a dívky vyřazováni kvůli fyzickým schopnostem, možná by se přitom velmi dobře hodili k pomoci policii a pohraniční stráži nebo záchranné službě. Neměli bychom mluvit jen o ženách nebo mužích, ale spíše o možnosti, že různé funkce mají různé požadavky,“ navrhla Madissonová způsob, jak povzbudit více žen i mužů k nástupu k vojenské službě.

Cvičení branců vojenské policie
Zdroj: rms/OR-1 Richard Põder

Člen výboru Riigikogu pro národní obranu a bývalý voják Leo Kunnas řekl ERR, že Estonsko si v současnosti dokáže poradit i bez zavedení povinné vojenské služby pro ženy.

„Z dlouhodobějšího hlediska bychom k tomu ale mohli v případě potřeby přistoupit, pokud se demografická situace nezlepší a zůstane taková, jaká je,“ připustil.

Bývalý velitel obranných sil generál Martin Herem i současný velitel Andrus Merilo se domnívají, že vojenská služba žen by měla být podporována, ale měla by zůstat dobrovolná.

Článek napsala Jette Mäggiová (ERR), poprvé byl publikován 28. května 2026 v 14:34 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...