USA a Británie odmítly v Paříži deklaraci o AI

Podle deklarace má být tato technologie otevřená, etická, bezpečná a důvěryhodná. Ujednání přijalo celkem 61 států, včetně Německa, Francie, Indie nebo Číny. V rámci EU se připojilo také Česko, informoval Hrad. USA zatím neuvedly důvod, proč nepřipojily svůj podpis.

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera pouze řekl, že jednání probíhají a že Británie se připojí k jiným iniciativám. „Vždy se přihlásíme pouze k iniciativám, které jsou v národním zájmu Spojeného království,“ dodal. Elysejský palác k tomu poznamenal, že je možné, že další státy svůj podpis připojí v hodinách po skončení akce.

Rozvoj AI v Evropě

Šéfka EK v závěru summitu uvedla, že soukromí investoři se už zavázali vynaložit na rozvoj AI v Evropě 150 miliard eur (3,76 bilionu korun). „Dnes mohu oznámit, že v rámci naší iniciativy InvestAI můžeme přidat dalších 50 miliard eur. Bude to největší světové partnerství veřejného a soukromého sektoru pro rozvoj důvěryhodné AI,“ sdělila von der Leyenová.

Komise v tiskové zprávě napsala, že iniciativa InvestAI zahrnuje mimo jiné nový evropský fond v objemu 20 miliard eur (502 miliard korun) na investice do infrastruktury pro AI. „Umělá inteligence zlepší naši zdravotní péči, podpoří náš výzkum a zvýší naši konkurenceschopnost,“ prohlásila von der Leyenová.

Odmítla přitom, že Evropa má v oblasti AI příliš velké zpoždění. „Až příliš často slyším, že Evropa přichází pozdě, zatímco USA a Čína už mají náskok. S tím já nesouhlasím. Protože závod v oblasti AI zdaleka neskončil. Pravdou je, že jsme teprve na začátku. Hranice se stále posunuje. A globální prvenství je stále dosažitelné,“ uvedla.

Evropa by se podle ní měla zaměřit na praktické využívání umělé inteligence. „AI se teprve začíná uplatňovat v klíčových odvětvích naší ekonomiky a při řešení klíčových problémů naší doby. Na to by se měla Evropa soustředit. Uplatnění AI v konkrétních odvětvích a využití její síly pro produktivitu a pro lidi. Tady může Evropa skutečně zaujmout vedoucí postavení,“ uvedla von der Leyenová.

Účast amerického viceprezidenta

Dvoudenního summitu se účastní vedoucí představitelé mezinárodních organizací, ředitelé malých i velkých společností, zástupci akademické obce a nevládních organizací. Do Paříže dorazil i americký viceprezident JD Vance.

Ten varoval před regulací, která by mohla omezit rozvoj AI, a před údajně ideologickými zásahy do jejího fungování. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle něj chce vytvořit nejvýkonnější model AI na světě a je ochotná spolupracovat v tomto odvětví s dalšími státy. Vance se zároveň neobává, že by rozvoj AI vedl ke ztrátě pracovních míst v USA.

Podle amerického viceprezidenta rozvoj umělé inteligence může vést k nové průmyslové revoluci. „To se ale nestane, pokud znemožníme tvůrcům riskovat,“ řekl Vance. Dodal také, že rozvoj AI není možný „bez adekvátní energetické infrastruktury“. Současná americká vláda chce zaručit, že si USA udrží vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence, poznamenal Vance.

Zpravodaj ČT Jan Šmíd poznamenal, že Vance poté odešel, aniž byl poslouchal další řečníky s tím, že ostatní zúčastnění řešili, zda mělo gesto nějaký další význam.

Trump v lednu představil projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy do infrastruktury pro umělou inteligenci v USA investovat 500 miliard dolarů (přes 12 bilionů korun).

Aktivní role Paříže

Francouzský prezident Emmanuel Macron už před summitem oznámil, že jeho země chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu korun) do AI, a to prostřednictvím investic ze soukromého sektoru.

Z toho kanadská investiční společnost Brookfield poskytne na projekty AI ve Francii 20 miliard eur (502 miliard korun). Spojené arabské emiráty by podle něj mohly v dalších letech dodat 50 miliard eur (1,25 bilionu korun), uvedla agentura Reuters.

Investice by podle Macronova úterního vyjádření měly směřovat do školství, výzkumu či budování datových center. Podle něj je také nutné vytvořit důvěru v AI a její rozvoj. „Bez této důvěry umělá inteligence rozdělí svět,“ uvedl. Macron se domnívá, že důvěru lze vybudovat „spravedlivým a otevřeným přístupem“ k této technologii. Kromě toho je nutné zajistit bezpečnost používání AI či hájit osobní údaje, dodal.

Evropa se podle Macrona musí zbavit byrokratické zátěže, aby při rozvoji AI nezaostávala za Spojenými státy a Čínou. V roce 2023 stanovil prezident strategii pro vytvoření šampionů v oblasti umělé inteligence. Země se také snaží přilákat zahraniční investice. Macron uvedl, že Francie našla 35 nových lokalit pro datová centra a chce investory přilákat na to, že nabízí čistou, stabilní a levnou elektřinu díky svým jaderným elektrárnám.

Pavel vyzval k odpovědnému užití

Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. Jako pozitivní zhodnotil to, že se EU, ale i další regiony, jako je Čína, Indie, Afrika či Latinská Amerika, shodly na tom, že vyvíjet AI při nastavení základních pravidel je v zájmu všech. „Že ji všichni vidí jako příležitost, jak zlepšit životy lidí na celém světě, ne nutně jak získat převahu nad těmi ostatními,“ sdělil novinářům.

Všichni podle Pavla zdůrazňují význam otevřených systémů, které přinesou nejen větší účast zainteresovaných zemí, ale i těch, které nebudou mít prostředky na vývoj nějaké složité a drahé infrastruktury. „Aby měli také možnost se i na úrovni jednotlivců, vědců i malých firem účastnit nejenom rozvoje, ale také implementace umělé inteligence do všech možných oborů,“ dodal prezident.

Pavel byl jedním z mála státníků, kteří v pondělí vystoupili s projevem v diskusním panelu mezinárodní neziskové mediální organizace Project Syndicate. Hovořil mimo jiné o tom, že AI může způsobit revoluci ve světě, a pokud se bude využívat zodpovědně, může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, energetice či vzdělávání.

Odvětví má ale podle prezidenta i svá rizika, některé autoritářské režimy například využívají umělou inteligenci pro sledování svých občanů a manipulaci s nimi. EU a USA by měly v oblasti AI hledat společná řešení. V opačném případě bude podle Pavla o to více profitovat Čína a další země.

Předchozí ročníky summitu o AI, které se konaly v roce 2023 ve Velké Británii a loni v Jižní Koreji, se podle Pražského hradu věnovaly primárně bezpečnosti. Tentokrát se chtějí organizátoři zaměřit i na přínosy a příležitosti ve zdravotnictví, vzdělávání, v klimatu či bezpečnosti. Hlavními tématy tak letos jsou AI ve veřejném zájmu, budoucnost práce, inovace a kultura, důvěra v AI a globální správa AI.

Ohrožená pracovní místa

Odboroví předáci se také obávají dopadu AI na pracovníky. Včetně toho, co se stane se zaměstnanci, jejichž práci převezme AI, a oni tak budou vytlačeni na jiná místa. V Paříži během summitu protestovali proti masivnímu zavádění umělé inteligence lidé, jejichž práce jsou touto technologií nejvíce ohroženy.

Na akci se sešli překladatelé, scenáristé, dabéři nebo novináři. Jejich cílem bylo ukázat, jaké dopady má AI na jejich zaměstnání a debatovat o možnostech, jak tyto dopady zmírnit, napsal deník Le Monde. „Žijeme v době, kdy se moc soustředí do technologického průmyslu, což podporuje většina politických představitelů. Toto lpění na AI jako jediné správné cestě má však obrovské sociální dopady,“ prohlásil filosof Eric Sadin.

Jeden ze závěrů tohoto protestního shromáždění bylo konstatování, že AI už zasáhla všechny obory, od školství po veřejnou správu. Problém podle kritiků je v tom, že začlenění AI do každodenní práce se uskutečňuje často nuceně, bez souhlasu příslušných odborníků.

To má za následek zhoršení jejich pracovních podmínek a zpochybnění jejich znalostí a zkušeností. „Scenáristy pasují do role techniků, kteří poskládají to, co vyprodukovala AI,“ konstatovala scenáristka a režisérka Ghislaine Pujolová. „Nikdo není proti zvýšení pracovní produktivity, problém je s jejím rozdělením,“ myslí si herec Romain Protat ze svazu scenáristů. „Jak to teď vypadá, požádají vás, abyste psali dvakrát rychleji, nebo za dvakrát méně peněz,“ dodal.