EU finálně schválila sankce proti násilným židovským osadníkům a Hamásu

Členské státy EU ve čtvrtek formálně finálně potvrdily uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu a rovněž vůči představitelům palestinského teroristického hnutí Hamás, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Uvalení sankcí odsouhlasili na aktuální schůzce v Bruselu unijní ministři průmyslu a obchodu, Česko zastupoval Karel Havlíček (ANO).

Státy EU dosáhly politické shody na uvalení nových sankcí již během jednání unijních ministrů zahraničí 11. května, následně se ale vše dojednávalo na technické úrovni a bylo potřeba omezení ještě formálně schválit.

Podle informací ČTK byly sankce v souvislosti s násilnými židovskými osadníky nově uvaleny na tři osoby a čtyři subjekty. „Na seznamu figurují extremističtí izraelští osadníci a organizace, které je podporují; jsou zodpovědní za závažné a systematické porušování lidských práv Palestinců na Západním břehu,“ stojí v prohlášení Rady EU, která zastupuje členské státy.

Omezení se nově týkají hnutí Nachala a jeho předsedkyně Danielly Weissové. Toto uskupení se aktivně podílí na plánování a rozvoji nelegálních židovských osad na Západním břehu Jordánu. Terčem nových opatření jsou rovněž organizace Hašomer Još, Regavim a Guš Emunim.

Sankce proti členům politbyra Hamásu

Na sankční seznam týkající se Hamásu a Palestinského islámského džihádu bylo přidáno deset osob, které jsou členy politbyra hnutí Hamás. „Jako osoby s rozhodovací pravomocí v rámci této organizace mají členové politbyra přehled o plánování, přípravě a provádění násilných akcí hnutí. Navíc tyto násilné akce aktivně obhajují a ospravedlňují a často veřejně varují a vyhrožují budoucími útoky,“ stojí v prohlášení Rady EU.

Sankce vůči jednotlivcům spočívají v zákazu cestování do Evropské unie a zmrazení majetku, sankce vůči subjektům se týkají zmrazení majetku. Rovněž je zakázáno všem osobám na sankčním seznamu poskytovat finanční prostředky a hospodářské zdroje – ať již přímo, či nepřímo.

„Držíme pozici ministerstva zahraničí a tento balík sankcí opatrně podporujeme,“ prohlásil již před jednáním Havlíček. „Jak víte, Česká republika patří mezi největší spojence Izraele ve světě. Ale na druhou stranu poté, co jsme se seznámili s detaily, zdá se nám to schůdné,“ dodal.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) minulý týden prohlásil, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce Evropské unie vůči židovskému státu, i kdyby je Česko mělo blokovat jako jediné.

Některé země EU, zejména Španělsko, Slovinsko a Irsko, předkládají i další návrhy související s Izraelem a Palestinci, u nich je ale potřeba rovněž dosáhnout jednomyslnosti či kvalifikované většiny, kterou zatím nemají. Jde například o pozastavení asociační dohody s Jeruzalémem či uvalení sankcí i na některé izraelské ministry. Po Evropské komisi rovněž žádají, aby zakázala dovoz produktů z židovských osad na Západním břehu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...