EU kvůli převratu přerušuje finanční pomoc a bezpečnostní spolupráci s Nigerem

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Evropská unie, Spojené státy a řada dalších zemí už dříve vyzvaly nigerskou armádu k bezpodmínečnému propuštění Bazouma a k obnovení demokracie v zemi.

„Kromě okamžitého zastavení rozpočtové podpory jsou s okamžitou platností na dobu neurčitou pozastaveny všechny formy spolupráce v oblasti bezpečnosti,“ uvedl Borrell v prohlášení.

Niger je významným příjemcem západní pomoci a klíčovým partnerem Evropské unie, který pomáhá omezovat nelegální migraci ze subsaharské Afriky. EU vyčlenila ze svého rozpočtu 503 milionů eur (12 miliard korun) na zlepšení správy věcí veřejných, vzdělávání a udržitelného růstu v Nigeru v letech 2021–2024.

Francouzské ministerstvo zahraničí v sobotu po zasedání bezpečnostní rady za účasti prezidenta Emmanuela Macrona oznámilo, že Paříž kvůli puči s okamžitou platností pozastavuje „všechny aktivity rozvojové pomoci a rozpočtové podpory“ vůči Nigeru. Zároveň Paříž požaduje bezodkladný návrat ústavního pořádku a upozornila, že občané si Bazouma zvolili za prezidenta ve volbách.

Agentura Reuters připomíná, že Niger je jednou z nejchudších zemí světa a podle Světové banky (SB) dostává ročně téměř dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun) z oficiální rozvojové pomoci. Niger je přitom sedmým největším producentem uranu na světě a donedávna byl považován za nejstabilnější zemi v oblasti. Západní země ho využívají jako základnu pro své snahy o zadržování islamistů v regionu.

Blinken vyzval k obnovení demokracie

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na návštěvě Austrálie, v sobotu uvedl, že ekonomická a bezpečnostní pomoc Nigeru je podmíněna pokračováním demokratického vládnutí a ústavního pořádku. Vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Bazouma a k obnovení demokracie.

Podle dřívějšího sdělení mluvčí Bílého domu Spojené státy neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu v Nigeru bylo zapojeno Rusko nebo soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, která byla opakovaně obviněna z páchání válečných zvěrstev na Ukrajině a jinde.

Prigožin označil aktuální vývoj v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“. Podle agentury Reuters zároveň naznačil, že by jeho žoldnéři mohli armádě v Nigeru pomáhat s nastolením pořádku. V rozhovoru, který byl před několika dny zveřejněn na internetu, Prigožin africkému zpravodajskému serveru řekl, že ruská Wagnerova skupina je připravena zvýšit svou přítomnost v Africe a že před ústavním referendem dorazila do Středoafrické republiky nová skupina jejích bojovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 32 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...