Summit EU se shodl na posílení evropské obrany, podporu Ukrajiny odmítl Orbán

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.

Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Ten také tlačí na evropské země, aby dávaly více na vlastní obranu, na níž se podle něho USA nechtějí podílet v dosavadní míře.

Trump ve čtvrtek řekl, že ty země NATO, které dostatečně neutrácejí za obranu, nemohou počítat s americkou ochranou. „Pokud neplatí, tak je bránit nebudu,“ řekl Trump, který již dříve kritizoval státy, které neplní dvouprocentní cíl NATO.

Výdaje na armády mají všeobecný souhlas

Summit se shodl na tom, že je nutné „výrazně zvýšit výdaje“ na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Vůdci členských zemí rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.

Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti, a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na „udržitelnost dluhů“.

Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem Komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.

„To všechno je obrovský průlom v dosavadním myšlení v Evropě a v dosavadním přístupu,“ sdělil po jednání novinářům Fiala. Unijní země dosud z velké části spoléhaly při své bezpečnosti na pomoc USA a teprve po začátku ruské invaze na Ukrajinu začaly hovořit o zvyšování obranných výdajů, k němuž přistupují až nyní.

Fiala podotkl, že mezi lídry EU zároveň panuje názor, že je třeba dále spolupracovat s USA.

Předseda Evropské rady António Costa označil výsledky summitu podle agentury AFP za „rozhodující pokrok“ směrem k „silné a suverénní“ obraně Evropy.

Nezávazné prohlášení o Ukrajině

Summit, na který zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tyto závěry nehodlá podpořit, a využil právo veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy.

„Dosažení míru prostřednictvím síly vyžaduje, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici, čehož jsou zásadní součástí vlastní masivní ukrajinské vojenské a obranné kapacity. To platí před jednáními o ukončení války, v jejich průběhu i po nich,“ uvádí společný text. Lídři 26 zemí se v něm shodli na další finanční podpoře Ukrajiny i na poskytnutí bezpečnostních záruk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si třese rukou s maďarským premiérem Viktorem Orbánem
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Fico prosadil bod k tranzitu plynu

Stejně jako Orbán hrozil původně vetem i slovenský premiér Robert Fico, který požadoval, aby EU vyzvala Kyjev k obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Do přijatého textu se proto dostal bod vyzývající „Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k zesílení snah o nalezení funkčních řešení otázky tranzitu plynu“, přičemž mají zohlednit „obavy vyjádřené Slovenskem“.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek řekl, že je „opatrně optimistický“, že rozhovory mezi Ukrajinou a Spojenými státy mohou vést k pozitivnímu výsledku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že Spojené státy na žádost Teheránu a dalších zemí regionu odloží chystaný útok na Írán. Izrael se podle něj k tomuto závazku připojil. Podmínkou je podle něj brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Írán mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

Exploze u luxusní restaurace v Moskvě zabila tři lidi, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která zabila tři lidi a dvě desítky dalších zranila, způsobila po domácku vyrobená výbušnina. Podle agentury TASS to oznámil Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se podle Ukrajiny podílel na masakru v Buči.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Student, který v Singapuru olízl brčko a vrátil ho do automatu, se vyhnul vězení

Devatenáctiletý francouzský student dostal v Singapuru pokutu 600 singapurských dolarů, tedy v přepočtu téměř deset tisíc korun, za to, že olízl brčko a vrátil ho do automatu na pomerančový džus. Za narušení veřejného pořádku mu přitom hrozily až tři měsíce vězení.
před 2 hhodinami

Izrael podle palestinských úřadů zabil v Pásmu Gazy osm lidí

Izraelské údery v noci na neděli zasáhly několik domů v Pásmu Gazy a zabily osm lidí. Podle agentury AFP to uvedla civilní ochrana v Pásmu Gazy, kterou kontroluje teroristické hnutí Hamás. Dalších osm obětí zaznamenala organizace po izraelských úderech už v sobotu. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala.
před 3 hhodinami

Maďarsko kvůli nízké hladině Dunaje zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí nabídlo Slovensko.
před 7 hhodinami

Při pádu letadla s turisty na jihu Peru v provincii Nazca zemřelo třináct lidí

Při pádu malého letadla s turisty v sobotu na jihu Peru zemřelo třináct lidí, včetně dvou pilotů, informuje agentura AFP s odvoláním na místní policii. Národnost cestujících, kteří si letěli prohlédnout obrazce na planině Nazca, nezmínila. Podle nepotvrzených zpráv některých peruánských médií šlo o turisty ze Španělska, Itálie a Německa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Požár v Gironde ve Francii je po víc než týdnu pod kontrolou

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.