Emisní normy v EU se změní

Nahrávám video

Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise (EK) vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Návrh EK odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Již na začátku května schválili změny emisních norem i europoslanci. „Dnes už ministři pro evropské záležitosti dostali na stůl pouze hotový text, který bez rozpravy schválili. Je zřejmě otázkou dnů, kdy novela vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie a stane se platnou,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Nahrávám video

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu (HDP) v Evropské unii.

Akční plán pro evropský automobilový průmysl

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, jenž zahájila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuse s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ oznámila unijní exekutiva v dubnu.

Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy EK.

Česká vláda již dříve uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, a to ze tří na pět let. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v dubnu označil nový návrh EK za „malé, ale citelné povzbuzení“ v oblasti automobilového průmyslu.

„Bojovali jsme za to, aby bylo období vykazování emisních cílů delší. Ale i tak je to pozitivní posun, od kterého jsme s to se odpíchnout a dále bojovat za dostupná a kvalitní auta. Musíme omezit regulace a více spoléhat na trh a technologické inovace. To je cesta, jak si udržet konkurenceschopnost a dojet vlak jménem Amerika a Čína,“ doplnil Kupka.

Zmírnění pokut

Zmírnění pokut výrobcům automobilů umožní, aby zprůměrovali limity za tři roky po sobě. To znamená, že když firma překročí předepsané emisní limity v roce 2025, může je snížit ve dvou dalších letech a pokuta jí bude hrozit jedině tehdy, pokud limit překročí průměr za celé tři roky.

Podle cílů musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí 95 eur (přibližně 2400 korun) za každý gram oxidu uhličitého nad limitem u každého prodaného vozu.

Rozhodnutí podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla znamená pro tuzemské výrobce prostor pro nadechnutí, ale stále dle něj přetrvává rozpor mezi tržní realitou, kdy elektrické vozy tvoří zhruba patnáct procent prodejů a pětadvaceti procenty, které by vycházely z požadavku EU. „Z toho vyplývá přetrvávající potřeba systémové změny a přehodnocení platného zákazu výroby vozů se spalovacím motorem od roku 2035,“ upozornil Petzl.

Podle zástupců z nošovické továrny Hyundai přinesou změny v emisních normách automobilce větší flexibilitu ve výrobě, nicméně tříleté období považují za příliš krátké pro změnu chování zákazníků, která by vedla k plnění emisních cílů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...