Emisní normy v EU se změní

Nahrávám video

Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise (EK) vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Návrh EK odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Již na začátku května schválili změny emisních norem i europoslanci. „Dnes už ministři pro evropské záležitosti dostali na stůl pouze hotový text, který bez rozpravy schválili. Je zřejmě otázkou dnů, kdy novela vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie a stane se platnou,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Nahrávám video

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu (HDP) v Evropské unii.

Akční plán pro evropský automobilový průmysl

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, jenž zahájila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuse s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ oznámila unijní exekutiva v dubnu.

Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy EK.

Česká vláda již dříve uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, a to ze tří na pět let. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v dubnu označil nový návrh EK za „malé, ale citelné povzbuzení“ v oblasti automobilového průmyslu.

„Bojovali jsme za to, aby bylo období vykazování emisních cílů delší. Ale i tak je to pozitivní posun, od kterého jsme s to se odpíchnout a dále bojovat za dostupná a kvalitní auta. Musíme omezit regulace a více spoléhat na trh a technologické inovace. To je cesta, jak si udržet konkurenceschopnost a dojet vlak jménem Amerika a Čína,“ doplnil Kupka.

Zmírnění pokut

Zmírnění pokut výrobcům automobilů umožní, aby zprůměrovali limity za tři roky po sobě. To znamená, že když firma překročí předepsané emisní limity v roce 2025, může je snížit ve dvou dalších letech a pokuta jí bude hrozit jedině tehdy, pokud limit překročí průměr za celé tři roky.

Podle cílů musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí 95 eur (přibližně 2400 korun) za každý gram oxidu uhličitého nad limitem u každého prodaného vozu.

Rozhodnutí podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla znamená pro tuzemské výrobce prostor pro nadechnutí, ale stále dle něj přetrvává rozpor mezi tržní realitou, kdy elektrické vozy tvoří zhruba patnáct procent prodejů a pětadvaceti procenty, které by vycházely z požadavku EU. „Z toho vyplývá přetrvávající potřeba systémové změny a přehodnocení platného zákazu výroby vozů se spalovacím motorem od roku 2035,“ upozornil Petzl.

Podle zástupců z nošovické továrny Hyundai přinesou změny v emisních normách automobilce větší flexibilitu ve výrobě, nicméně tříleté období považují za příliš krátké pro změnu chování zákazníků, která by vedla k plnění emisních cílů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 45 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.