EU uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur, země se zavázala k reformám

Nahrávám video

Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů přes 16 miliard zmrazených eur (asi 388 miliard korun). Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Budapešť dosáhla či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, uvedli po společném jednání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a nový maďarský premiér Péter Magyar. Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit a ekonomiku, která se po letech stagnace v prvním čtvrtletí sotva vymanila z recese.

Šéfka komise uvedla, že EU uvolní Maďarsku deset miliard eur (zhruba 243 miliard korun) z dříve zmrazených prostředků z fondu obnovy a dále 4,2 miliardy eur z kohezních fondů. Dalších 2,2 miliardy eur z kohezních fondů EU uvolní až poté, co vláda v Budapešti dokončí některé další kroky, dodala von der Leyenová.

„Dohodli jsme se na pevném rámci, který má zajistit, že Maďarsko bude řešit problémy spojené s korupcí a dodržováním zásad právního státu,“ uvedla von der Leyenová. „To už je pořádná částka, ale (...) maďarský národ si ji zaslouží. Ještě jednou moc děkuji za vynikající práci, kterou jste odvedli,“ dodala šéfka EK s odkazem na uvolněnou sumu.

Magyar připojil, že uvolnění zablokovaných prostředků EU v celkové výši 16,4 miliardy eur pomůže nastartovat maďarskou ekonomiku, a dosaženou dohodu označil za „historický průlom“. Dodal, že se s von der Leyenovou dohodl na všech krocích, které umožní tyto peníze vydat. Zároveň ujistil, že Budapešť bude schopná přijmout všechny potřebné zákony.

Budapešť a evropské prostředky

Magyar už po vítězství v dubnových volbách označil za jednu ze svých priorit právě uvolnění zhruba 18 miliard eur (437 miliard korun) z unijních fondů, které byly zmrazeny za předchozí Orbánovy vlády kvůli výtkám týkajícím se právního státu a omezování nezávislosti justice.

Konkrétně šlo o 10,4 miliardy eur (asi 252 miliard korun) z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), tedy z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize, a 7,6 miliardy eur (přibližně 185 miliard korun) z kohezních fondů, sdělil již dříve mluvčí EK.

Maďarsko potřebuje zablokované prostředky EU k ozdravení svých veřejných financí. Magyar zdědil prudce rostoucí rozpočtový deficit, který by letos podle EK mohl dosáhnout 6,25 procenta hrubého domácího produktu, a ekonomiku, která v posledních třech letech prakticky stagnovala.

„Vezmeme tyto peníze domů, jak jsme slíbili, abychom obnovili Maďarsko, nastartovali ekonomiku, oživili a rozvíjeli veřejné služby a posílili konkurenceschopnost maďarských firem a malých a středních podniků,“ doplnil Magyar.

Dohoda o uvolnění peněz EU dle něj dokazuje, že protikorupční opatření jeho vlády „přinášejí ovoce“ – boj proti korupci, rozšířené za Orbánovy vlády, byl jednou z klíčových podmínek pro rozmrazení těchto prostředků Bruselem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...