Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
Evropská komise zareagovala ihned sadou protiopatření. Zaprvé od 1. dubna znovu zavede odvetná cla na americké zboží, jako jsou motocykly, bourbon či lodě, pocházející z prvního Trumpova funkčního období v Bílém domě, která byla v současnosti pozastavena. Tato opatření by měla mít hodnotu osm miliard eur (200 miliard korun). Zadruhé do poloviny dubna předloží nový balík dodatečných protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 18 miliard eur (450 miliard korun).
Pokud jde o dodatečná opatření, Komise nyní podle svých slov zahájila konzultace se zainteresovanými stranami v EU a seznam navrhovaných produktů, které by mohly být zasaženy, zveřejnila na stránkách generálního ředitelství pro obchod.
Jde o průmyslové produkty, mimo jiné ocelové či hliníkové, dále o textilie, kožené zboží, domácí spotřebiče, domácí nářadí, plasty či výrobky ze dřeva. Ze zemědělských produktů by mohlo jít o drůbež, hovězí maso, některé mořské plody, ořechy, vejce, mléčné výrobky, cukr a zeleninu. Konzultace by měly skončit na konci března.
„Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a USA jsou největší na světě. Přinesly prosperitu a bezpečnost milionům lidí a obchod vytvořil miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku. Od dnešního (středečního) rána Spojené státy uplatňují 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Toto opatření nás velmi mrzí. Cla jsou daně,“ reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cla jsou podle ní špatná pro podniky a ještě horší pro spotřebitele. Přinášejí nejistotu pro ekonomiku a ohrožují pracovní místa.
„Evropská unie musí jednat tak, aby chránila spotřebitele a podniky. Protiopatření, která dnes (ve středu) přijímáme, jsou silná, ale přiměřená. Protože USA uplatňují cla v hodnotě 28 miliard dolarů, reagujeme protiopatřeními v hodnotě 26 miliard eur. To odpovídá ekonomickému rozsahu amerických cel,“ dodala šéfka unijní exekutivy, podle níž první krok přijde 1. dubna a 13. dubna pak další.
„Jsme připraveni vést smysluplný dialog. Pověřila jsem eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče, aby pokračoval v jednáních s cílem nalézt se Spojenými státy lepší řešení,“ doplnila von der Leyenová.
Šefčovič: Snažíme se o dialog, ale USA se do něj nechtějí zapojit
Šefčovič před několika dny řekl, že se americká administrativa nesnaží zapojit do jednání s Evropskou unií o odvrácení cel. „Cestoval jsem minulý měsíc do USA a hledal konstruktivní dialog, abych se vyhnul zbytečné bolesti, kterou představují určitá opatření a protiopatření,“ řekl tehdy Šefčovič. „Společně jsme identifikovali několik oblastí, které by nám umožnily pokročit kupředu k vzájemnému prospěchu. Nakonec ale, jak se říká, jedna ruka nemůže tleskat. Zdá se, že americká administrativa se nesnaží uzavřít dohodu,“ dodal.
Ve středu eurokomisař pro obchod zopakoval, že je stále připraven se Spojenými státy vyjednávat a že zavedení cel ze strany USA „hluboce lituje“. „Už ve Washingtonu bylo jasné, že Evropská unie nepředstavuje problém, proto jsou tato opatření ještě více neoprávněná. Nemáme jinou možnost než na ně odpovědět,“ uvedl Šefčovič.
Scholz cla odsoudil
Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Berlíně cla odsoudil a předeslal, že Evropská unie rychle zareaguje. „Potřebujeme méně obchodních bariér, ne více, proto si myslím, že americké celní regulace jsou špatné,“ uvedl Scholz. Slíbil, že EU odpoví „přiměřeně a rychle“.
Podle dosluhujícího německého kancléře je nicméně v podobných sporech třeba vždy usilovat o dohodu. Také podle Costy je nutné vyhnout se eskalaci sporu, EU je podle něj otevřená jednáním s USA.
Americký pohled
Opatření Evropské unie, která jsou odvetou za zpřísnění amerických cel na ocel a hliník, ignorují potřeby národní bezpečnosti Spojených států, uvedl podle agentury Reuters obchodní zástupce USA Jamieson Greer.
Greer se od svého únorového nástupu do funkce veřejně spíše nevyjadřoval. Nyní ale udělal výjimku. „Odvetná opatření EU zcela ignorují imperativy národní bezpečnosti Spojených států – a vlastně i mezinárodní bezpečnosti – a jsou dalším ukazatelem toho, že obchodní a hospodářská politika EU neodpovídá realitě,“ uvedl obchodní zástupce USA.
Prezident Trump ve středu řekl, že chystá odvetná opatření proti clům, která Evropská unie oznámila jako odvetu za tarify zavedené Spojenými státy na ocel a hliník. Postěžoval si, že Unie podle něj neodebírá zemědělské výrobky ze Spojených států a americká auta. Zopakoval, že určitě zvýší cla na dovoz automobilů. Znovu také obvinil Evropskou unii, že „byla vytvořena, aby využívala Spojené státy“.
Česko bude patřit mezi nejvíce zasažené země, odhaduje Špicar
„Cla na dovoz oceli a hliníků jsou ze strany USA prvním krokem. Má následovat celá řada dalších kroků, které už by citelně mohly zasáhnout i ty nejvýznamnější segmenty evropské ekonomiky, což by se samozřejmě poté projevilo i na makroekonomických číslech Evropy,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj s tím, že Evropa musí jednat stejně odvážně a neústupně jako například Kanada či Mexiko.
Podle něj se ukázalo, že jde o jediný způsob, jak chce americká administrativa komunikovat. „Je to taková hra,“ dodal s tím, že nynější cla nebudou mít pro české oceláře markantní dopad.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar soudí, že na americký trh se bude komplikovaně dostávat evropská ocel, ale i levnější ocel ze třetích zemí. Její výrobci se ji pak podle něj budou snažit uplatnit jinde, například právě v Evropě. „A to možná za ceny, které budou podtržní, a poškodí to i české oceláře,“ sdělil v Interview ČT24.
Ocelářství však považuje zástupce průmyslníků za strategické odvětví, které potřebujeme. A to i přesto, že má, podobně jako chemický průmysl, u některých evropských představitelů špatnou pověst, doplnil. Ocelářství podle něj Evropa potřebuje, jak se ukázalo například i v souvislosti s válkou na Ukrajině a při soupeření s Čínou. Bez něj bude vydíratelná, podtrhl Špicar s tím, že ocel potřebuje například klíčový automobilový průmysl.
„Bohužel se podle studií ukazuje, že k zemím, které na celní válku nejvíce doplatí, bude patřit i Česko, spolu s Irskem či Německem. Jsme extrémně otevřená ekonomika, závislá na exportu.“ Špicar dále řekl, že se Trump hodně snaží pomoci domácímu průmyslu a v některých oblastech by mohl být pro Česko/Evropu inspirací – například politikou v cenách energií nebo snahou získat pro USA ze světa investice. „Cly se ovšem střílí do vlastní nohy.“ Očekává, že Trump se bude dílčími vyjednáváními snažit evropské státy rozdělit, možná i na úrovni jednotlivých firem.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček soudí, že evropští politici by měli rychle vyjednávat. Již několikrát se totiž podle něj ukázalo, že americká administrativa je schopna rychle zareagovat a svá opatření změnit. Připomněl, že pod tlak se v nové situaci dostává také evropský automobilový průmysl, který hraje v Evropě výraznou roli. Lze mu však prý, i bez vlivu USA, už nyní ulehčit, a to například zmírněním dosavadních evropských regulací. „Čistá elektromobilita nám svazuje trh a tlačí nás do nekonkurenčního postavení,“ uvedl s odkazem na Green Deal prosazovaný Bruselem.
Za řešení by Zajíček považoval také změnu organizačních postupů v Evropě. „Kontinuálně by měli zasedat úředníci, politici i podnikatelé.“ Evropa podle něho musí změnit své způsoby myšlení a práce. Poukázal například na současnou běžnou praxi, kdy úředníci něco připraví pro politiky a podnikatelé následně mají třeba jen dvacet čtyři hodin na vyjádření. „To se pak nelze zodpovědně připravit.“
Pohledem finančních expertů
Investiční bankéř Ondřej Jonáš řekl v pořadu 90' ČT24, že prezident Trump se rozhodl předělat ekonomiku spotřební na ekonomiku výrobní a myslí si, že přes cla donutí mnohé světové výrobce, aby přesunuli svou výrobu do USA. „Investoři jsou poněkud nervózní,“ dodal. Soudí také, že Trump udělal v prvním období jednu velkou zkušenost: uděloval na cla výjimku a pak se zjistilo, že jejich efektivita nebyla dobrá. „Proto dnes přichází s plošnými tarify na veškerý dovoz a chce dosáhnout parity v obchodě se Spojenými státy.“ Z toho Jonáš usuzuje, že jednání o clech nebudou ani jednoduchá, ani rychlá. „Je to teprve začátek, který se nám sice zdá chaotický, svůj smysl to ale má.“
Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler soudí, že snaha zbavit se obchodního deficitu USA bude náročná. Teoreticky možná, ale v praxi by to prý vyžadovalo až změnu globálního finančního systému. „I o to se Trump trochu snaží, i když se o tom zatím moc nemluví.“ Čeká tedy spíše, že dojde k narovnání některých vztahů a odstranění největších obchodních „disbalancí“. Předpokládá zároveň, že to může pomoci výrobě v USA, ale rovněž to může negativně zasáhnout jiné sektory ekonomiky. Zároveň tím však Trump podle něj vychází vstříc svým voličům.
Hlavní ekonom Roklenu Jan Berka považuje současné celní kroky za ekonomický nesmysl. Všímá si, že americký prezident řeší přednostně otázku vnějších vztahů, tedy právě cla, až potom má přijít na řadu vnitřní politika, včetně daňové a fiskální.
Svou pozici hledají také Kanada a Mexiko
Také Kanada od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz ze Spojených států, jak oznámil kanadský ministr financí Dominic LeBlanc. Dodal, že terčem odvetných cel budou americké ocelářské produkty v hodnotě 12,6 miliardy kanadských dolarů, hliníkárenské produkty v hodnotě tří miliard kanadských dolarů a další americké zboží v hodnotě 14,2 miliardy kanadských dolarů. Cla se podle ministra budou týkat například počítačů, sportovního vybavení či výrobků z litiny.
Jde o reakci na pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a hliníku z celého světa, která začala v USA platit ve středu. V úterý americký prezident Donald Trump oznámil, že v případě Kanady se rozhodl cla na dovoz oceli a hliníku zdvojnásobit na padesát procent. Reagoval tak na pondělní rozhodnutí vlády nejlidnatější kanadské provincie Ontario zavést pětadvacetiprocentní přirážku k ceně elektřiny vyvážené do USA. Premiér Ontaria Doug Ford ale přirážku pozastavil a Trump ještě v úterý zdvojnásobení cla odvolal.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick ve středu uvedl, že na plánované schůzce s Fordem bude usilovat o zmírnění napětí mezi USA a Kanadou. Dodal nicméně, že s obchodními rozhovory na celostátní úrovni hodlá počkat, až se funkce kanadského premiéra plně ujme Mark Carney. Ten byl v neděli zvolen nástupcem současného premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ve středu podle agentury Reuters uvedla, že její vláda zatím na americká cla na dovoz oceli a hliníku nebude reagovat. Mexiko podle ní počká do 2. dubna. To je termín, kdy vyprší měsíční výjimka z cel, která Trump na dovoz ze dvou sousedních zemí USA uvalil minulý týden.
