Bezpečnost je prioritou, klima ne. Výzkum ukazuje, jak se postoje Čechů liší od zbytku EU

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Před volbami do Evropského parlamentu je prioritní obrana a bezpečnost EU pro 45 procent Čechů, průmyslová a energetická nezávislost pro 40 procent a migrace a azyl pro 33 procent Čechů, vyplývá z průzkumu Eurobarometr.

Oproti tomu v unijním průměru se nejvíce – tedy 33 procent – voličů zajímá o boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 32 procent o podporu veřejného zdraví a shodně 31 procent z nich považuje za důležité podporu hospodářství a vytváření nových pracovních míst a posílení obrany a bezpečnosti EU.

Nejvíce se čeští a evropští voliči rozchází v pohledu na energetickou a průmyslovou nezávislost, celkem se jedná o rozdíl 23 procentních bodů. Dále se liší jejich přístup o sedmnáct procentních bodů k opatřením proti změnám klimatu a o šestnáct procentních bodů k podpoře veřejného zdraví.

Například opatření proti změně klimatu jsou v roce 2024 hlavním tématem pouze ve Švédsku, zatímco v roce 2019 byla na prvním místě v Nizozemsku, Dánsku, Finsku, Belgii, Lucembursku, Německu a ve Švédsku. Veřejné zdraví je nyní nejčastěji zmiňovaným tématem v Řecku, Irsku, Španělsku, Maďarsku a Slovinsku, zatímco na jaře 2019, před pandemií covidu-19, se vůbec neobjevilo.

Obrana a bezpečnost EU před pěti lety, tedy před začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, zdaleka nebyla významným tématem na rozdíl od února a března 2024, kdy došlo k současnému průzkumu Eurobarometru.

Sběr dat pro aktuální průzkum Eurobarometr probíhal ve 27 členských zemí EU ve dnech 7. 2. až 3. 3. 2024, v Česku 7. 2. až 22. 2. 2024. Vzorek činí v Česku 1011 a v Evropské unii 26 411 respondentů, data byla získána osobními rozhovory s osobami staršími patnácti let. Údaje jsou vážené podle počtu obyvatel každé země.

Na roli Evropského parlamentu se Češi neshodnou

Zájem o evropské volby v České republice vzrostl oproti roku 2019 o 22 procentních bodů, Česko nicméně s osmatřiceti procenty stále vykazuje nejnižší hodnotu z celé Unie, kde zájem v průměru dosahuje šedesáti procent.

O Evropském parlamentu mají čeští voliči před evropskými volbami z 42 procent neutrální představu, z 29 procent negativní a 28 pozitivní. V evropském průměru převažuje z 41 procent pozitivní, ze čtyřiceti procent neutrální a z osmnácti procent negativní obraz této instituce.

Představy o budoucí roli Evropského parlamentu jsou protichůdné. Celkem 52 procent českých respondentů požaduje menší roli EP, zatímco v evropském průměru 56 procent oslovených lidí chce větší vliv europarlamentu.

Češi mají pocit, že jejich hlas v EU nemá váhu. Tento názor zastává šedesát procent oslovených, 35 procent se domnívá opak a pět procent neví. V Unii celkově jsou tyto postoje podle Eurobarometru vyrovnané. Pro a proti je shodně 48 procent a čtyři procenta oslovených nevědí. Přesto se Češi z 68 procent domnívají, že Česko má prospěch ze vstupu do Evropské unie, zatímco 28 procent si myslí opak.

Hodnocení unijní reakce na světové krize

Eurobarometr zjišťoval, jakým způsobem voliči hodnotí přístup EU k řešení velkých krizí, které Evropu ovlivnily v uplynulých letech. Podle výběru Eurobarometru se jednalo o brexit, migraci, pandemii covidu-19, plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu a změnu klimatu. S výjimkou reakce na pandemii je většina evropských voličů nespokojena s přístupem EU.

Oslovení čeští občané nejlépe hodnotí reakci EU na brexit. Jedná se však pouze o vyvážený výsledek, spokojeno a nepokojeno je v otázce odchodu Velké Británie z EU shodně 42 procent respondentů a zbylých šestnáct procent neví. Z průzkumu vyplývá, že obyvatelé členských zemích EU jsou stejně jako Češi nejméně spokojení s přístupem Unie k migraci. Z Čechů je spokojeno pouze patnáct procent a v evropském průměru tuto odpověď zvolilo čtyřiadvacet procent oslovených.

Češi jsou oproti evropskému průměru skeptičtější k vývoji postavení EU ve světě. V Unii se čtyřicet procent respondentů domnívá, že EU v posledních letech zastává ve světě důležitější roli, zatímco v Česku má tento názor pouze pětadvacet procent oslovených a 43 procent si myslí, že postavení Unie na globální úrovni stagnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 41 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...