Europoslanci a členské státy se shodli na návrhu na obnovu přírody

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Evropská komise přišla s návrhem nařízení o obnově přírody s cílem zvrátit zhoršující se stav přírodních oblastí v EU. Brusel uvádí, že až 80 procent ekosystémů v Unii je ve špatném stavu.

Podle dojednaného kompromisu by do roku 2050 měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, jež se nacházejí v chráněných oblastech Natura 2000. Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout. 

Podle prohlášení Rady Evropské unie návrh poslouží k dosažení klimatických cílů a také k posílené potravinové bezpečnosti. „Pomůže nám obnovit zdravou úroveň biodiverzity v členských zemích a ochránit přírodu pro budoucí generace,“ řekla španělská vicepremiérka Teresa Riberaová Rodríguezová, jejíž země nyní Radě EU předsedá.

Dohoda také stanovuje cíl zvrátit nejpozději do roku 2030 úbytek opylovačů. Mezi dalšími cíli do roku 2030 je vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25 tisíc kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Návrh má také zamezit úbytku městské zeleně.

Další významný bod návrhu se týká obnovy mokřadů a rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Do roku 2030 by státy měly obnovit 30 procent mokřadů a do roku 2050 pak 50 procent. Státy si však budou moci dojednat i nižší cíle. Obnova rašelinišť navíc nemá přinést novou povinnost pro zemědělce a soukromé majitele pozemků, která byla předmětem kritiky.

Návrh europoslance rozdělil

Europoslance návrh nebývale rozdělil. Podpořili ho především poslanci z levicových, liberálních a ekologických stran, kteří argumentovali prospěšností regulace pro zlepšení životního prostředí v EU. Proti hlasovali zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců, kteří vyjadřovali obavy z nadměrných zásahů do aktivit zemědělců a dalších ekonomických a sociálních dopadů.

Výjimečně nejednotní byli v rámci vlastních politických stran čeští zástupci v EP. Z pětice zákonodárců lidovecké frakce se jejího většinového postoje držel jen Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), ostatní normu podpořili. Trojice poslanců ANO patřila k výjimkám mezi evropskými liberály a návrh odmítla, zatímco zbylé dvě europoslankyně za ANO Dita Charanzová a Martina Dlabajová se hlasování zdržely. Z ODS patřící do řad konzervativců podpořil normu Alexandr Vondra; Veronika Vrecionová byla proti a Evžen Tošenovský se hlasování zdržel. Komunistka Kateřina Konečná byla na rozdíl od většiny své krajně levicové frakce proti návrhu. Jediní, kdo zachovali jednotu a zároveň hlasovali se svou europarlamentní skupinou, byli tři Piráti, kteří stejně jako všichni ostatní evropští zelení normu podpořili.

Německá europoslankyně Christine Schneiderová, která zastupovala evropské lidovce v jednáních, přivítala, že dojednaný text „má máloco společného s původním návrhem (Evropské) komise“. Podle prohlášení tohoto klubu se podařilo dojednat některé výrazné změny. Z kompromisního návrhu vypadla povinnost vrátit do přírodního stavu deset procent zemědělských pozemků či „kontroverzní cíl navrátit přírodu do stavu v 50. letech 20. století“.

„Můžeme být hrdí na tento historický výsledek, který určuje ambiciózní pravidla, která mohou zvládnout všichni,“ uvedl šéf výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Pascal Canfin z liberální frakce. Spokojený je i zpravodaj César Luena z frakce sociálních demokratů, podle kterého návrh umožní řešit úbytek rozmanitosti v přírodě.

Ačkoli se výsledný kompromis výrazně liší od původní předlohy Komise, eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius jej přivítal: „Zdravá příroda znamená odpovídající zásoby pitné vody, čistší vzduch, chladnější města během vln veder, nárazníkové zóny proti bouřkám na pobřeží a rozmanité zdroje potravy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...