Europoslanci v Událostech, komentářích debatovali o síle EK po hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Hlasování o nedůvěře pro tým eurokomisařů von der Leyenové iniciovali rumunští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i ODS.

„Snažili jsme se je od toho odradit. Vysvětlovali jsme, že je to politicky nesmírně hloupý krok, v nevhodné době a z hloupých důvodů,“ uvedla Vrecionová v debatě. Podle ní bylo předem zřejmé, že k odvolání nedojde a předsedkyně EK posílí, protože výsledek bude interpretovat jako svoji výhru. Sama se proto nezúčastnila.

„Nepovažovali jsme to za naše hlasování,“ zdůvodnila Vrecionová takzvané hlasování nohama, kdy poslanec při procesu opustí sál či vytáhne svou kartu ze zařízení, čímž sníží kvórum. Společně s kolegy z ODS prý také odmítla vyjádřit podporu EK s ohledem na nedávno představené zpřísnění klimatických cílů.

Pokorná Jermanová sdělila, že ANO nevyslovení nedůvěry jako posílení pozice Ursuly von der Leyenové nevnímá, naopak se domnívá, že sílu ztrácí. Svědčí o tom podle ní právě vysoké číslo těch, kteří se vyjádřit odmítli. Z 720členného tělesa návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se zdrželo. Snahy na odvolání se podle ní mohou v budoucnu vyskytnout znovu.

„O takové věci se naposledy hlasovalo v roce 2014. Je to pro von der Leyenovou velký vykřičník,“ komentovala Pokorná Jermanová. Pondělní projev šéfky exekutivy na plénu EP, při němž mimo jiné předkladatele nazvala extremisty, přitom označila za útočný.

K vystoupení von der Leyenové byla v diskusi kritická i Konečná, která ho nazvala „výsměchem“ „Nebyla to žádná debata, vystupovat mohli jen předsedové frakcí a europoslance nepustili ke slovu,“ stěžovala si. „Bylo nechutné, jak se k tomu (von der Leyenová) postavila,“ dodala.

Vyvolání hlasování o nedůvěře podle Konečné ukázalo skutečnou náladu v europarlamentu.

Debakl extremistických stran?

„Světová média píší o debaklu evropských komunistů a extremistických stran a já se s tím ztotožňuji,“ vyjádřila se Nerudová. Toto vidění ale Konečná odmítla.

Hlasování podle Nerudové bylo správné a potvrdilo demokracii v praxi. „Ukázalo, že většina, která v Evropském parlamentu funguje, zřejmě bude fungovat i dál,“ řekla s tím, že nízké číslo europoslanců, kteří se vyslovili pro, ji nepřekvapilo. Hlasování a kritika podle ní byly zároveň dobrou zpětnou vazbou pro šéfku exekutivy, z níž si může něco odnést.

Také David v debatě řekl, že je rád, že se k hlasování přistoupilo. „Cíle bylo dosaženo. Jako ten nevnímám odvolání Ursuly von der Leyenové, ale že občani dostanou informaci, kdo ji stále ještě po řadě velmi destruktivních kroků podporuje.“

Tuto podporu europoslanec SPD spojil s Green Dealem a militarizací, ačkoliv ve skutečnosti hlasování souviselo s takzvanou kauzou Pfizergate týkající se utajování komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19.

Souvislost s Green Dealem

Turek v Událostech, komentářích tvrdil, že se někteří europoslanci báli zúčastnit. „Na některých kolezích se v uvozovkách klečelo, aby vzali podpisy zpět,“ řekl, což Vrecionová částečně potvrdila. V ECR podle ní rumunské kolegy přesvědčovali, aby návrh nepodávali, avšak nijak je za jejich krok netrestali.

„Osobně mi nešlo o Pfizergate, ale o klimatické cíle,“ pokračoval Turek. Jakékoliv tvrdé vystoupení proti EK vnímá jako správné a hlasování nohama některých europoslanců označil za pokrytecké.

Analytik mezinárodních vztahů Votápek spojování procesu s Green Dealem nebo militarizací kritizoval. Podle něj jde o „žvásty“. „Potřebovali dvě třetiny poslanců, dostali 175 hlasů. Jasná porážka. Tečka,“ shrnul svůj pohled na výsledek hlasování.

Skládání a rozpad většin je přitom podle Votápka v EP pro jeho velikost normální. „Ursula to ustála bez problémů a nositelé chaosu, kteří chtěli vyvolat zmatek, prohráli,“ dodal, čímž ve studiu u některých vyvolal reakci.

„Parlamentní půda je od toho, aby se diskutovalo,“ ohradila se Pokorná Jermanová. A reagovala i Konečná: „Každý poslanec má právo ji (EK) kontrolovat, a pokud se najde dostatečný počet k vyvolání hlasování, tak to nejsou žvásty, ale naše povinnost a právo.“

Záznam celé debaty je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...