Evakuace nepřipadá v úvahu, z levého břehu Dněpru udělali Rusové vězení z vody

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.

Zvuk valící se vody probudil v noci na úterý obyvatele oblasti pod Kachovskou přehradou. Když vyšli ven, viděli blížící se vlnu, která cestou vybíjela okna domů. Vrhli se proto na střechy.

Na pravém břehu řeky Dněpr v oblasti, kterou ovládá Kyjev, k postiženým vyjeli záchranáři a civilisty začali evakuovat. Levý břeh řeky ale zůstává pod kontrolou okupačních sil. Pomoc civilistům z ruské strany podle svědectví nepřichází a mnoho lidí zůstává uvězněných na troskách domů zaplavených vodou z odpálené přehrady.

Zaplavené město Olešky na satelitním snímku
Zdroj: Maxar Technologies/Handout via REUTERS

Jedním z nejvíce postižených měst pod ruskou kontrolou jsou Olešky, kde před začátkem plnohodnotné ruské invaze žilo 24 tisíc lidí. Lilii Mirošničenkové se před ruskou armádou podařilo z města uprchnout. Nyní se na dálku snaží koordinovat pomoc dobrovolníků po zničení Kachovské přehrady.

„Vyli tam psi i krávy,“ popsala situaci, kdy voda začala Olešky zaplavovat. „Lidé se je nejprve snažili zachránit, ale pak mnozí zpanikařili a začali zachraňovat sami sebe,“ uvedla pro server Politico. V prvních hodinách po výbuchu nálože v přehradě se mnozí pokusili evakuovat, ruské síly jim to ale zakázaly, popsala. „Nechtěli naše lidi nechat odejít. Jsou tam opuštění. Je to vězení z vody.“

Rusové nezrušili ani zákaz vycházení, tvrdí ukrajinská správa

Podobně o situaci na levém břehu hovoří i ukrajinské autority. Místopředseda Chersonské regionální rady Jurij Sobolevskij ji označil za „strašnou“. Ruské síly podle něj navíc evakuaci neměly v úmyslu vůbec provést. Okupační správa začala první kroky podnikat až v úterní poledne, nezrušila přitom ani zákaz vycházení, upozornil.

Ani ruská armáda se podle něj do pomoci postiženým záplavami nezapojila. Naopak vytvářela další překážky lidem, kteří se pokusili pomoci svým sousedům. Existují podle něj zprávy případů vymáhání peněz ruskými vojáky od dobrovolníků, kteří se pokusili zachránit oběti uvězněné na střechách domů. Okupační síly nezajistily ani přístup k lékařské péči, řekl podle agentury Ukrinform.

„Ve městě nejsou žádné lodě. Zákaz vycházení nebude zrušen. Genocida,“ napsal v příspěvku na sociálních sítích exilový starosta města Olešky Jevhen Ryščuk.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové navíc aktivně brání Ukrajincům z pravého břehu Dněpru v záchraně lidí na okupovaném území. „Je velmi těžké dostat lidi z okupované části Chersonské oblasti. Když se je naše jednotky snaží dostat ven, okupanti na ně z dálky střílejí,“ uvedl Zelenskyj. Lidé uvěznění na střechách kolem sebe vidí proplouvat těla utopených, popsal.

Šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin uvedl, že ruské síly ostřelovaly i město Cherson, které je pod ukrajinskou kontrolou, a přilehlé pobřežní oblasti.

Ve snaze pomoci obětem používají ukrajinští vojáci bezpilotní letouny, kterými doručují pitnou vodu. Kvůli střelbě ruských vojáků se ale na území vypravit nemohou. Jedinou nadějí na záchranu jsou tak pro oběti útoku na přehradu jejich sousedé.

„Prosím, pomozte“

Pomoc se snaží koordinovat i Jaroslav Vasyljev. Po hodinách, které strávil neúspěšnými pokusy dovolat se na ruské ministerstvo pro mimořádné situace, se rozhodl vzít osud do vlastních rukou. S nadějí na záchranu svého otce, který uvázl na střeše rodinného domu v Oleškách, založil chatovací skupinu na Telegramu.

„Lidé četli zprávy, ale nic nedělali a další se topili. Tak jsem vytvořil skupinu a začali se přidávat dobrovolníci,“ řekl Vasyljev. Okrajové části Olešek jsou podle něj zcela pod vodou, útočištěm pro stovky rodin se tak stalo centrum města.

Dobrovolníci strávili první noc prohledáváním oblasti, sháněním malých člunů a nouzových zásob. Zajistili i speciální čluny na záchranu hospodářských zvířat a domácích mazlíčků opuštěných těmi, kteří prchli před záplavovou vlnou.

Dobrovolníci v Chersonu evakuují ze zaplavené oblasti psy uspané sedativy
Zdroj: Reuters/Vladyslav Musiienko

Zprávy o aktuální situaci i volání o pomoc od obyvatelů okupované části Chersonské oblasti se objevily i na dalších sociálních sítích. Rodinní příslušníci těch, kteří uvázli v záplavové vodě, popsali zoufalé situace:

„Olešky, Severnyj 7, dvě ženy. Neumějí plavat. Dva muži a dědeček nad 80 let, pes a kočka, prosím, zachraňte je!“

„Prosím, pomozte evakuovat rodinu. Manžel a manželka, pětiletá dcera jsou na střeše vedle obchodu Rodzinki, čtvrť Rybchoz.“

„Dva starší lidé. Hroutí se jim podkroví, neumějí plavat. Prosím, pomozte.“

I podle Vasyljeva přitom ruské síly dobrovolnickým pokusům o záchranu brání. „Úřady nepomáhají,“ řekl pro The Washington Post. „Jen brání procesu, protože nepropouštějí autobusy a lodě, které jsme zaplatili, k dobrovolníkům.“

Rusové nejdřív zapírali

Okupační úřady zpočátku riziko záplav zlehčovaly. Vedoucí Ruskem okupovaných oblastí Chersonské oblasti Volodymyr Saldo v úterý ve videu řekl, že lidé se i nadále věnují svým denním povinnostem a klidně se pohybují po ulicích. Zatímco mluvil, administrativní budovu za ním pomalu zaplavovala kalná voda.

Ve středu Saldo řekl ruské televizi, že v některých postižených oblastech probíhá evakuace, ale jen málo místních chce odejít. Dále trval na tom, že situace je pod kontrolou. Ve středu večer však okupační správa změnila tón a situaci označila za „tragédii“.

Saldo prohlásil, že evakuováno bylo 1300 ze čtyřiceti tisíc obyvatel. Děti podle něj byly ze záplavové oblasti odvezeny a poslány „k moři do dobrých prázdninových táborů v Chersonské oblasti nebo na Krym“. Většina dospělých podle něj chce „počkat, až voda opadne, a pokračovat v práci na svých pozemcích“.

Moskvou dosazení úředníci také tvrdí, že civilisté jsou v oblasti uvěznění kvůli ukrajinskému ostřelování. Mnoho obyvatel Olešek potvrdilo, že slyší stálou palbu, ale nedokázali určit, jestli pochází z ukrajinské, nebo ruské strany.

Mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková popřela, že by za ostřelováním stál Kyjev. „Jsme si vědomi rozsahu vypouštění (vody),“ řekla. „Na zaplavené osady neútočíme.“

Občasná ruská pomoc místní děsí

Podle výpovědi místních se i mezi ruskými vojáky našli tací, kteří chtěli obětem odstřelené přehrady pomoci. Tato snaha byla ale sporadická a komplikovala ji i nedůvěra místních v okupační síly.

Obyvatelé postižených oblastí tak v zoufalé situaci stojí před palčivou otázkou, zda mají v případě evakuace ruskou stranou možnost záchrany přijmout. Okupační úřady místním řekly, že zajistí autobusy, které je odvezou do bezpečí.

Řadu postižených katastrofou však tento scénář děsí. Nevědí totiž, kam by je tyto autobusy dovezly. Obávají se deportace do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 38 mminutami

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 3 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 4 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.