Evropa hledá způsob, jak využít zabavený ruský majetek. Estonsko může ukázat cestu

Nahrávám video

Evropská unie hledá způsob, jak v souladu s vlastními právními předpisy zkonfiskovat obstavený ruský majetek a použít ho na rekonstrukci Ukrajiny. Inspirací je Estonsko, které svému parlamentu jako první členská země předložilo konkrétní návrh zákona o znárodnění. Tallinn dosud obstavil ruským oligarchům majetek asi za miliardu korun.

Zhruba devadesát procent zmrazeného ruského majetku v Estonsku je v rukou ruských oligarchů Andreje Melničenka a Vjačeslava Kantora, upozornil zpravodaj ČT Jiří Hynek. Kantor, blízký přítel ruského vůdce Vladimira Putina, navštívil v roce 2015 konferenci o holocaustu na Pražském hradě. Jeho firma v Estonsku skladuje a překládá umělá hnojiva, ale nyní je kvůli sankcím pod kontrolou státu.

Estonská vláda už poslala do svého parlamentu návrh zákona, který by umožnil zmrazený majetek zkonfiskovat. „Zákon vymezuje možnosti využití zmrazeného majetku na pomoc Ukrajině. Bude to možná první takový zákon v EU,“ řekl předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson.

Estonské ministerstvo zahraničí chce, aby nový zákon byl i vzkazem pro všechny možné podporovatele agresorů v budoucnosti. Konzultuje ho i s Unií. „Spravedlnost si může dát načas, ale dříve nebo později vás dostihne,“ prohlásil náměstek estonského ministra zahraničí Jonatan Vseviov.

Podle Mihkelsona by měl estonský parlament zákon o konfiskaci obstaveného majetku začít na plénu projednávat už v lednu, teoreticky by mohl platit už v polovině příštího roku, doplnil Hynek.

Česká varianta zákona

Návrh na možnou konfiskaci zmrazeného majetku vzniká také v Česku. „Náš návrh počítá prakticky s klasickým vyvlastněním, vycházíme ze zákona o vyvlastnění a správního řádu, Estonci to pojímají víc z pohledu mezinárodního práva,“ přiblížil místopředseda sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09).

Část opozice preferuje celounijní řešení. Ta druhá mluví o možných rizicích. „Nemyslím si, že by to bylo dobře, je to v kolizi s ústavou, ta garantuje určitá práva,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Já bych byl pro, aby to bylo celoevropské řešení, protože se díky tomu můžeme vyhnout letitým sporům,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...