Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
„Německé úřady měly za to, že není možné vyvíjet další tlak na dané společnosti,“ citovala z prohlášení Elysejského paláce agentura Reuters. Paříž podle něj bude nadále povzbuzovat francouzské společnosti a ozbrojené síly, aby hledaly způsoby a prostředky, jak usilovat o ambiciózní evropské projekty, které jsou v souladu s francouzskými národními bezpečnostními zájmy.
Agentura Reuters také s odvoláním na německé činitele uvedla, že se oba politici shodli na tom, že země zapojené do projektu známého zkráceně jako FCAS budou pokračovat ve vývoji souvisejícího dronového systému a datové sítě.
DPA konec projektu hodnotí jako politicky tvrdou porážku a v případě Macrona osobně i selhání, protože byl jedním ze spoluiniciátorů projektu.
Komplikace a neshody
Berlín a Paříž projekt společné stíhačky spustily v roce 2017 jako stěžejní evropský zbrojní program. Ke spolupráci se později připojilo i Španělsko. Plánovaný stroj šesté generace měl od roku 2040 nahradit francouzské stíhačky Rafale a bitevník Eurofighter, na jehož vývoji a výrobě se vedle Německa a Španělska podílely také Británie a Itálie.
Projekt opakovaně provázely komplikace a neshody týkající se jednotlivých kompetencí, technologií a rozdělení činností. Koncem roku 2022 se sice dvojice hlavních firem dohodla na jeho pokračování, spory to však neukončilo. Letos v únoru pak Merz smysl vývoje evropské stíhačky šesté generace zpochybnil, stejně jako to, zda bude vůbec pilotovaná stíhačka v budoucnu potřebná.
Celkové náklady na vývoj se odhadovaly na přibližně sto miliard eur (asi 2,4 bilionu korun).
