Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Francouzské ministerstvo zahraničí informovalo, že šéfové diplomacie Británie, Francie a Německa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v telefonickém rozhovoru naléhali na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, aby okamžitě obnovil jednání s cílem dosáhnout pevné, ověřitelné a udržitelné dohody o íránském jaderném programu.

Šlo o první telefonát evropských ministrů zahraničí s íránským protějškem od doby, co Izrael a Spojené státy v polovině června podnikly letecké útoky na íránská jaderná zařízení, napsala agentura Reuters.

Íránský ministr zahraničí Arakčí uvedl, že k obnovení sankcí nejsou „morální, legální základy“. Evropské země Arakčí vyzval, aby „jednaly odpovědně a nechaly stranou politiky výhrůžek a nátlaku“.

Lhůta pro dosažení dohody končí v srpnu

Reuters připomněl, že Británie, Francie a Německo, spolu s Ruskem a Čínou, zůstávají stranami dohody z roku 2015, která zrušila sankce proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která dohodu formálně zpečetila, vyprší letos 18. října. Podle jejích podmínek by sankce mohly být znovu zavedeny, přibližně během třiceti dnů.

Evropané koordinují postup se Spojenými státy. Telefonát s íránským ministrem zahraničí o jaderném programu následoval po setkání evropských ministrů s jejich americkým protějškem Markem Rubiem na začátku tohoto týdne. Podle zprávy amerického zpravodajského webu Axios se Rubio a Evropané dohodli, že jako lhůtu pro dosažení jaderné dohody s Íránem stanoví konec srpna, napsala agentura DPA.

Jeruzalém zahájil válku proti Íránu 13. června a útočil na cíle po celé zemi, včetně jaderných zařízení. USA krátce poté do konfliktu zasáhly a bombardovaly tři nejdůležitější jaderná zařízení. Dříve Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly přibližně dva měsíce. Cílem bylo omezit jaderný program a zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, připomněla DPA.

Po leteckých útocích opustili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán. Teherán sice naznačil, že je otevřený diplomacii, ale nic nenaznačuje, že by se bezprostředně chystalo obnovení jaderných rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem. Diplomaté tvrdí, že i kdyby se jednání obnovila, dosáhnout komplexní dohody do konce srpna se zdá nereálné, zejména bez inspektorů MAAE coby agentury OSN na místě, kteří by posoudili aktuální stav íránského jaderného programu, dodala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...