EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Novinářka Matina Stevisová z deníku The New York Times (NYT) požádala EK o zpřístupnění všech textových zpráv, které si mezi sebou vyměnili von der Leyenová a Bourla od 1. ledna 2021 do 11. května 2022. Komise tuto žádost odmítla a novinářka i NYT následně podaly žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU, aby dané rozhodnutí zrušil.

Tribunál EU ve svém prohlášení uvedl, že Komise „věrohodně nevysvětlila, proč se domnívá, že textové zprávy související se zadáváním veřejných zakázek na vakcíny proti covidu-19 neobsahují důležité informace... jejichž uchování musí být zajištěno.“

Tvrzení o neexistenci zpráv

Evropská komise původně tvrdila, že tyto dokumenty neexistují, novinářka serveru NYT ale předložila důkazy popisující existenci výměny textových zpráv. A také Komise následně ve svých odpovědích podle soudu předložila „relevantní a konzistentní důkazy“ o této výměně. „Podařilo se jim tak vyvrátit domněnku neexistence a nedisponování požadovanými dokumenty,“ uvedl soud EU.

V takové situaci se EK podle soudu nemůže omezit na pouhé konstatování, že požadované dokumenty nemá k dispozici, ale musí poskytnou věrohodné vysvětlení, které veřejnosti i soudnímu dvoru EU umožní pochopit, proč tyto dokumenty nelze nalézt. „Komise navíc dostatečně neobjasnila, zda byly požadované textové zprávy vymazány, a pokud ano, zda k vymazání došlo záměrně či automaticky, nebo zda byl mobilní telefon předsedkyně EK mezitím vyměněn,“ doplnil soud.

Výkonná moc EU během loňského soudního slyšení v Lucemburku sdělila, že obsah zpráv nebyl dostatečně významný na to, aby byly klasifikovány jako dokumenty, které je nutné zaevidovat a zpřístupnit novinářům. V článku NYT z dubna 2021 o nich Bourla hovořil jako o důkazu „hluboké důvěry“ a podle něj zprávy usnadnily vyjednání dohody.

Reakce Komise

„Tribunál konstatuje, že Komise měla ve svém rozhodnutí podrobněji vysvětlit, že dokumenty požadovaného typu nemá k dispozici,“ uvedla ve středu ve svém prohlášení EK. Soud podle ní nezpochybňuje „registrační politiku“ unijní exekutivy týkající se přístupu k dokumentům.

Komise stanovisko tribunálu prostuduje a rozhodne o dalším postupu. „Za tímto účelem přijme Komise nové rozhodnutí, které bude obsahovat podrobnější vysvětlení,“ dodala EK s tím, že transparentnost měla pro unijní exekutivu i její šéfku vždy „zásadní význam“.

Aféra kolem výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách proti covidu-19 získala v médiích název Pfizergate. Vakcíny měly mít hodnotu přes 20 miliard eur (500 miliard korun).

Mechanismy fungují, ani šéfka EK není nedotknutelná, míní Vokálek z EUROPEUM

Podle bruselského deník Politico vypovídá celá aféra zejména o transparentnosti a odpovědnosti v rámci unijních institucí a jejích představitelů. „Pfizergate je nejnázornějším příkladem důsledného rozporu mezi uplatňováním transparentnosti ze strany předsedkyně EK a její rétorikou,“ citoval server šéfa nevládní organizace Transparency International Europe Nicka Aliossu. Sama von der Leyenová se k obsahu zpráv nikdy nevyjádřila.

„Je to dobrý příklad toho, že mechanismy a kontroly v rámci právního států a good governance skutečně fungují. Ani někdo jako Ursula von der Leyenová není nedotknutelná a nemůže si dělat, co chce, a nebýt stoprocentně transparentní,“ prohlásil výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová v roce 2022 konstatovala, že EK zvolila v případě textových zpráv von der Leyenové špatný postup. Podle O'Reillyové, která působila jako ombudsmanka od roku 2013 až do letoška, během působení von der Leyenové v čele EK došlo k poklesu transparentnosti.

Dopad na politickou kariéru von der Leyenové

Kauza textových zpráv není pro politickou kariéru von der Leyenové „dobrou vizitkou“, uvedl Vokálek. „Nabila munici euroskeptikům a odpůrcům v rámci politických skupin, které ji dosud podporovaly,“ dodal. Podle něj budou von der Leyenové její oponenti předkládat, že pochybila v transparentnosti, i když sama volá po jejím zvyšování.

Zároveň zdůraznil, že kauza není natolik významná, aby EK začala uvažovat o volbě nového předsedy. Myslí si, že to není tak zásadní, pokud nedojde ke zveřejnění zpráv, z nichž by bylo nutné vyvodit trestní odpovědnost.

Obhájci šéfky EK tvrdí, že v době krize udělala to, co bylo nutné – zajistila dávky vakcíny pro 27 zemí, když šlo o lidské životy. Otázkou nyní není, zda to, co uvedla do pohybu, bylo správné, nebo ne. Málokdo popírá, že sázka na dohodu o vakcínách byla obrovská – jak politicky, tak finančně, poznamenal server Politico. Členské země dohodu nakonec podepsaly, ale podrobnosti nebyly nikdy plně zveřejněny.

Pfizer údajně během jednání zvýšil ceny a EU nakonec získala miliony přebytečných dávek, z nichž mnohé byly později zničeny. Některé vlády, které se zdráhaly platit za další vakcíny, byly později společností Pfizer na základě stejné dohody zažalovány.

„Je třeba chápat, že šlo o výjimečnou situaci – pandemická krize vyžadovala rychlá a koordinovaná rozhodnutí na úrovni EU,“ míní Vokálek. Zároveň zdůraznil, že to nesmí vést k tomu, že obsah konverzace na nejvyšší úrovni zůstane mimo veřejnou kontrolu.

Moderní způsoby komunikace

Kauza textových zpráv von der Leyenové podle Vokálka vyvolá diskuzi o moderních způsobech komunikace pomocí mobilních aplikací, které podle něj probíhají na všech politických úrovních.

„Oficiální komunikace neprobíhá pouze e-mailem nebo na osobních schůzkách, ze kterých by byly vždycky zápisy. Situace ve světě se vyvíjí rychle, čelíme řadě krizí, které se vzájemně prolínají, a je potřeba reagovat co nejrychleji,“ vysvětlil analytik.

Vokálek v této souvislosti zmínil i aféru, kdy představitelé americké administrativy komunikovali přes aplikaci Signal. „Já nemám pochyby, že zástupci evropských institucí, čeští politici a političky i zahraniční politici skutečně využívají různé platformy typu Signal,“ uzavřel.