Evropská komise představila dohody s Mercosurem a Mexikem

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Obě dohody vyžadují samostatné dvojí schválení. Zaprvé klasický legislativní proces, tedy schválení Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Někteří europoslanci, zejména z Francie či Polska, se již předem nechali slyšet, že budou hlasovat proti. Dohody ale bude také ještě třeba ratifikovat všemi členskými státy Evropské unie, což může trvat několik let.

„Evropská komise předložila Radě EU své návrhy na podpis a uzavření Dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a Modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MGA),“ uvedla Evropská komise. „V době rostoucí geopolitické nestability nás tyto dohody sbližují se strategicky důležitými partnery a poskytují společnou platformu pro posílení vzájemné důvěry a řešení společných globálních výzev,“ dodala.

Dohoda s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.

Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur, více než bilion korun), což má podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Snížení jihoamerických cel na unijní výrobky

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové produkty vyrobené v Unii a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ informovala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Celkový export EU do USA činí dvacet procent, zbylých osmdesát směřuje do ostatních zemí světa a právě na tyto obchodní vztahy se chce Unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v členských zemích i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

Očekává se rovněž, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mercosuru vzroste téměř o padesát procent. Dohoda totiž snižuje vysoká cla například na víno a lihoviny (až o 35 procent), čokoládu (dvacet procent) a olivový olej (deset procent).

Francouzský a polský nesouhlas

Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, největší producent hovězího masa v Unii, již dříve označila dohodu za „nepřijatelnou“. Obává se, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Svůj nesouhlas opakovaně vyjádřilo i Polsko. Právě v souvislosti s tím dohoda poskytuje důležité záruky pro veškeré citlivé oblasti v zemědělském sektoru, zdůrazňují unijní představitelé.

Eurokomisař Maroš Šefčovič na středeční tiskové konferenci v Bruselu rovněž zmínil, že v uplynulých měsících byli v kontaktu jak s jednotlivými členskými státy, tak právě i zástupci zemědělců, aby si vyslechli jejich obavy.

„Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Další obavy panovaly ohledně standardů platných v latinskoamerických zemích. Dohoda s Mercosurem se proto zabývá rovněž i bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muset splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU.

Nová dohoda s Mexikem by měla dále podpořit hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost na obou stranách. Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a původní dohoda pocházela z roku 2000.

„Mexiko je čistým dovozcem potravin, proto dohoda výrazně prospěje zemědělským vývozcům z EU,“ sdělila Evropská komise. Mimo jiné by měla být odstraněna zbývající cla na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mexika, jako jsou sýry, drůbež, vepřové maso, těstoviny, jablka, džemy, ale i čokoláda a víno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 34 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...