Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...